Slintavka a kulhavka jsou ve světě běžné

Slintavka a kulhavka, které v současnosti děsí Evropu, jsou ve světě běžnými chorobami zvířat. Podle Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE) je jejich stálý výskyt typický pro státy střední Afriky, celé Asie a Jižní Ameriky. Zejména pro Brazílii a její severní sousedy. Naopak za místa bez nákazy jsou oficiálně považovány Severní Amerika, Austrálie, část Jižní Ameriky a donedávna i Evropa.

Kvůli slintavce se dezinfikují auta z Polska, Německa a Rakouska

Kdyby se chov nakazil, skončil bych, říká farmář

Epidemie nedává Evropě oddychnout

Slintavka zasáhla Francii

Opatření proti nákaze zvířat zatím stačí

Každá země má takzvaný status, který uděluje OIE na základě údajů z let 1996 až 2000. Status má několik stupňů: od zemí, kde se nemoc dlouhodobě nevyskytuje, přes země, kde se pravděpodobně nevyskytuje, sporadicky vyskytuje, až po státy, kde je výskyt častý. Některé africké a jihoamerické země ve statistikách OIE pro nedostatek informací nefigurují.

S epidemií tohoto vysoce nakažlivého virového onemocnění hospodářských zvířat se v současnosti potýkají mimo Velké Británie Mongolsko, Jihoafrická republika a Svazijsko. Několik případů bylo hlášeno z i Tchaj-wanu, Turecka a Íránu. Překonat nákazu v minulém roce se podařilo v Řecku a Uruguayi, které letos od OIE znovuobdržely status země bez nákazy a vakcinace. Úspěšně se s chorobou loni vypořádaly i v Saudské Arábii, Kuvajtu, Japonsku, Jižní Koreji, Rusku, Brazílii a Namibii.

V africkém Svazijsku, kde se tato nemoc normálně nevyskytuje, proti nákaze bojují karanténou, porážkou a likvidací nakažených zvířat a vakcinací. Velké problémy mají i v sousední Jihoafrické republice. Argentina, která čelila nákaze v srpnu 2000, se rozhodla vytvořit zónu mezi hranicí a postiženou oblastí, kde jsou zvířata očkována. Toto opatření má udržet takzvaný status bez vakcinace pro většinu argentinského území.

Slintavka a kulhavka
(aftózní horečka, slintačka a krívačka, foot and mouth disease)

* Původcem onemocnění je malý (25 – 30 nm) neobalený RNA virus z čeledi Picornaviridae. Do ní patří i viry způsobující hepatitidu typu A nebo dětskou obrnu.

* Nemoc je neléčitelná, lékaři mohou u zvířat jen zmírňovat její příznaky a čekat až či zda ji zvíře přechodí. Zejména u kulhavky však zvířata velmi trpí: v některých případech nelze zamezit takzvanému svlečení z paznechtů, po němž je zvíře odsouzeno chodit po obnaženém mase. U slintavky se dá ošetřovat ústní dutina.

* Po nakažení začíná zvíře vylučovat virus stolicí, močí, slinami i mlékem a to ještě než se objeví první příznaky nemoci. Slintavka a kulhavka není u zdravých, silných a dospělých kusů zpravidla smrtelná. Puchýřky, se objevují v celé dutině ústní i okolí, na kopytech, na vemeni i na dalších částech těla. Zvíře sliní či kulhá. Na porušenou sliznici a kůži nasedají další infekce. Někdy je postižen i srdeční sval.

* Nemoc se šíří nejen přímým kontaktem, ale i pomocí kapének, aerosolem, prachem, kontaminovanou obuví, pneumatikami a krmivem.

* K infekci jsou vnímaví především sudokopytníci - krávy, ovce, kozy, prasata, vysoká zvěř, antilopy, velbloudi, lamy, ale i sloni, ježci a medvědi.

* U člověka virus způsobuje lehké postižení kůže, zpravidla na předloktí. Mohou se objevit i afty v ústech.

*  Postižená zvířata a celé chovy musí být v rámci preventivních opatření okamžitě utracena a spálena. V okolí musí být vyhlášena karanténa a provedena důsledná desinfekce.

Zdroj: MUDr. M. Förstl, MVDr. Z. Čermáková, Ústav klinické mikrobiologie FN Hradec Králové