Dokument mezi pěti možnostmi, jak upravit české či maďarské putování za prací, uvádí i nejtvrdší řešení. Dává však jasně přednost krokům, jež pro nové členy vytvoří co nejmíň překážek.
Unijní experti zmiňují možnost zavést jednotný a letitý zákaz hledání práce v unii pro nové členy nebo stanovit pevný počet lidí ze středovýchodní Evropy, kteří smějí jít pracovat na Západ. Ihned však uvádějí řadu důvodů proti použití těchto opatření. Jedním z nich je ohrožení samého „srdce“ unie, jednoty jejího vnitřního trhu.
Tak se bruselští úředníci snaží zaměřit diskusi na dvě jiné možnosti. Tou první je stanovení určitých omezení na určitou dobu či pro určitou oblast a profesi, přičemž členské země mohou rozhodnout, zda tato omezení skutečně zavedou nebo ne.
Druhou možností je odbourání všech omezení pro hledání práce na Západě už od začátku s tím, že načas platí „ochranná klauzule“: Pokud by domácí nabídka práce v některé profesi byla příliš velká anebo kdyby z některé země přicházelo příliš mnoho lidí, mohli by se na ni třeba Němci odvolat a zavést dočasný zákaz zaměstnávání cizinců z té či oné východní země.
Podle zdroje EU „jde nyní o to, vyzkoušet členské státy“, jak budou reagovat. Nikdo si nedělá iluze, že by lidé v dnešní unii přijali otevření hranic ihned po českém či maďarském vstupu. Jak ale uvedl český vyjednavač Pavel Telička: „Vysoký počet států nemá definitivně ujasněnou pozici a setkáváme se s různými názory na věc. Jsou země, které nevidí důvod pro přechodné období, není to jejich národní zájem. Je relativně početná kategorie zemí, které říkají: nechť se (dočasná omezení) omezí na pohraniční oblasti, na sousedící státy, na určité profese“.
Ale vlivné Německo už veřejně ohlásilo, že chce na sedm let zamezit volnému cestování za prací u všech nových členů. K témuž se kloní i Rakousko.
Brusel nyní potřebuje zjistit, který názor převažuje: zda budou státy trvat aspoň na nějaké formě dočasných omezení pro volný pohyb za prací anebo zda dají novým členům tuto svobodu od počátku a spokojí se jen s ochrannou klauzulí. Jak připustil Telička, „když členské státy jednají mezi sebou, pak platí, že pokud dostanou nyní podporu v jedné otázce, tak nabídnu příště svoji podporu v jiné otázce“. To může ovlivnit i jejich postoj k omezením pro české i jiné pracovníky.
Omezení pro volný pohyb za prací platila už v době vstupu chudého Portugalska před patnácti lety: ale počet Portugalců, kteří šli po vstupu do EU hledat práci mimo domov, nikdy nepřesáhl hranici 6000. Po vstupu zemí střední Evropy se počítá až s desetkrát větším přílivem. Očekávaných 70 000 zájemců o práci má přijít zejména z Polska. Kdyby bylo zároveň přijato i Rumunsko a Bulharsko, musela by unie (a zejména Němci) počítat se 120 000 novými pracovníky ročně.
Brusel zatím navrhl mechanismy, jež mají zahnat noční můru mnoha lidí v unii: obavu, že dojde k zaplavení pracovních trhů lidmi z Východu. Komise se však zatím vyhnula jakýmkoli konkrétním datům a číslům. „Členské státy to nemají rády,“ uvedl zdroj EU. Podle mluvčího Filoriho chce však komise už počátkem dubna předložit návrh jednací pozice EU. Tam už se nebude moci vyhnout návrhům přechodných období či kvót, pokud na nich budou členské státy trvat.
