"Centrum města je stísněné a plné lidí. Je nutné rozšířit funkce středu města i na trochu vzdálenější lokality. Uvažuje se o pražských čtvrtích, jako jsou Karlín, Holešovice nebo Smíchov. Vinohrady však dosud zůstávaly stranou. My jim chceme vrátit život tím, že postavíme něco, co naváže na fungování pražských pasáží, jak je známe z centra. Žádný monoblok, ale průchozí budovu," podotýkají autoři projektu.
Nové architektonické řešení je založeno na principu pražské pasáže s napojením na vestibul stanice metra Flora. Vestibul bude spojen s pasáží, jež má procházet celým objektem. Vznikne vlastně dojem interiérové ulice. Oba bloky jsou propojeny skleněným cylindrickým architektonickým prvkem.
V průhledech s ulicí Přemyslovskou vytvoří skleněný prvek vizuální osu s Plečnikovým kostelem na náměstí Jiřího z Poděbrad. Noční osvětlení tuto osu zdůrazní průhledem do Vinohradských hřbitovů, u jejichž zdi investor projektu, společnost Flora Sen, plánuje odpočinkové plochy se zelení, lavičkami a vodotryskem.
Bude to první moderní stavba v této lokalitě, neboť Vinohradům se až dosud novostavby vyhnuly. Architekti, vědomi si precedentu, že budou první, chtějí respektovat řád Vinohrad a tvořit v měřítku k vinohradským blokům zástavby.
"Praha vždycky řešila dilema sváru mezi živostí a klidem. Vinohradské bloky spojují obojí: skryté průchozí dvorky se živostí parterů ulic. A v tom duchu jsme pracovali i my. Ta probíhající ulice je na celém projektu nejhezčí," shodli se oba autoři projektu Petr Franta a Otto Dvořák.
V parterech vytvoří odpočinkové plochy s lavičkami, fontánkami a výtvarnými díly. Na chodníku při ulici Jičínské bude obnoveno dnes již neexistující stromořadí. "Pro Pražany to bude určitě přínos, a to i přesto, že tuto momentálně největší stavební zakázku ve vnitřní Praze financuje soukromý investor," říkají. Novostavba Flora má navazovat na tradici pražského paláce první republiky, jako byl palác Savarin, Flora, Lucerna nebo U Stýblů (Alfa). Takový polyfunkční objekt, který vytváří nový typ městského paláce, byl unikátní v evropském měřítku a neexistuje ani v Paříži.
Palác Flora - to je výzva rebelovi
Až se bude otevírat Palác Flora na Vinohradech, chybět patrně nebude ani známá postava českého undergroundu, spojená zejména se skupinou Plastic People - rocker a básník Vratislav Brabenec.
Architekt Petr Franta, který po Chartě odešel do Kanady, je už léta Brabencův kamarád. Je to další příležitost, kdy spolupracují na architektonickém díle. Brabenec se bude podílet na realizaci střešních zahrad a okolní zeleně Paláce Flora. Projekt počítá s bohatstvím zeleně. Na střešních zahradách budou vysazeny borovice blatky, které podle Brabence vydrží extrémní podmínky, a javory.
A vzájemnou spolupráci architekt a muzikant vítají. Brabenec před uvězněním v kriminále za své antikomunistické postoje pracoval u památkářů právě v oboru zahradní architektura. Pobyt v Kanadě k tomu přidal důvěru v lidi, kteří prošli podobnou zahraniční zkušeností.
"Na Petrovi je krásné, že je slušný a spolehlivý. Když něco řekne, vždycky to dodrží," vysvětluje, proč výzvu tohoto projektu přijal s důvěrou v dobrou věc. Podle něho takové hodnoty hrají roli u každého, kdo dlouho pracoval v cizině.
"Tam neexistuje udělat nějaký podraz nebo nezaplatit, to byste skončili. A půjčit si peníze? To můžete maximálně od hodně dobrých známých. A ještě je musíte hodně rychle vrátit." Nejde přitom o peníze, ale o důvěru. Ostatně na Paláci Flora Vratislav Brabenec nezbohatl. Celý honorář ve výši několika desítek tisíc korun mu někdo na ulici ukradl. Znamení osudu? Jistě i o tom bojovník za životní prostředí přemýšlel. Výzva je však výzva, a tak zůstává součástí projektu nadále.
