Trenčínský soud pouze potvrdil rozhodnutí nižší instance. Loni v prosinci ho bratislavský vojenský obvodový soud potrestal stejným trestem.
Tehdejší odvolání prokurátora i Lorence proti rozsudku bratislavského soudu trenčínští soudci zamítli jako neodůvodněné. Proti rozhodnutí soudu v Trenčíně se nelze odvolat.
Češi nespolupracují, stěžuje si soudce
Nízký trest, který Lorenc dostal loni v prosinci, vysvětloval předseda senátu obvodového soudu Bohuslav Padrta odmítavými postoji a absolutním nezájmem české strany o spolupráci na šetření případu.
"Kdyby Česká republika vyšla slovenské justici více vstříc, Lorenc by mohl být souzen přísněji a trest by se pohyboval od tří do deseti let nepodmíněně," řekl Padrta. Čeští představitelé tato tvrzení popřeli.
Lorencovi pomohlo rozdělení republiky
Lorenc byl už v roce 1992 odsouzen vojenským soudem v Táboře ke čtyřletému vězení, což po odvolání potvrdil v květnu 1993 vojenský soud v Praze. K trestu ale nenastoupil s ohledem na rozdělení československého státu, kdy se stal občanem Slovenské republiky.
Na Slovensku začalo celé šetření od začátku až v roce 1995. Výsledkem bylo nepravomocné podmíněné odsouzení, protože před bratislavským soudem se podařilo prokázat nezákonné zadržení jen 11 disidentů, zatímco táborský soud generála odsoudil za neoprávněné zajištění 294 odpůrců režimu.
Více se o kauze posledního šéfa StB dočtete ZDE.
 Poslední šéf československé Státní bezpečnosti Alojz Lorenc se zúčastnil líčení Nejvyššího soudu v Bratislavě, který jeho případ vrátil k Vojenskému obvodnímu soudu v Bratislavě, 29. března 2001 |
 Poslední šéf československé Státní bezpečnosti Alojz Lorenc se zúčastnil líčení Nejvyššího soudu v Bratislavě, který jeho případ vrátil k Vojenskému obvodnímu soudu v Bratislavě, 29. března 2001 |
 Vojenský obvodní soud v Bratislavě odsoudil 5. prosince posledního šéfa komunistické Státní bezpečnosti Alojze Lorence k 15 měsícům vězení podmínečně za zneužití pravomoci veřejného činitele. (5. prosince 2001) |
