Právě v prosinci minulého roku ředitel mexického národního střediska pro předcházení přírodním katastrofám Roberto Quass varoval, že relativní uklidnění sopky neznamená, že její činnost skončila. Podle něj lze čekat další výbuchy. V kráteru je prý nashromážděno přes 19 miliónů krychlových metrů magmatu.
Podle Quasse se nejslavnější mexická sopka chová podobně jako její kolegyně na italském ostrůvku Stromboli. Je trvale aktivní a vyznačuje se mírnými explozemi doprovázenými vyvrhováním skalnatých úlomků, popela a plynů. Quass upozornil, že sopečná činnost může narušit ledovce na vrcholu hory. V některých oblastech však ledový krunýř dosahuje až 40 metrů tloušťky, což jeho roztavení značně ztěžuje, dodal odborník. Popocatépetl je jednou z dvaceti činných mexických sopek a díky výšce 5450 metrů nad mořem je nejvyšší z nich.
Obyvatelstvo mexické metropole, která je od vulkánu vzdálena asi 70 kilometrů severozápadním směrem, není jeho činností nijak ohroženo.
Mexická sopka Popocatépetl se v prosinci několikrát rozburácela a do vzduchu vychrlila fascinující déšť kamení a plamenů, které do ruda zbarvily její svahy. Zároveň vzrostlo nebezpečí, že začnou tát ledy na jejím vrcholu. Sloup popela a plynů, který stoupal z kráteru "Dona Gregoria" a jehož teplota dosahovala tisíc stupňů Celsia, se změnil v ohnivou masu. Doprovodné burácení otřásalo okolními vesnicemi.
Po desetiletích klidu pozorují seizmologové od prosince 1994 obnovení aktivity Popocatépetlu, který čas od času vypouští popel, plyny či metá kamení. Koncem června 1997 oblak popela zasáhl mexické hlavní město a na dvanáct hodin zastavil provoz na mezinárodním letišti.
 |
