Při své návštěvě Hubert Védrine informoval Koštunicu jak o pondělním zrušení sankcí, tak o poskytnutí hospodářské pomoci a obchodních výhod této zemi.
Evropská unie v pondělí odpoledne zrušila hlavní hospodářské sankce proti Jugoslávské svazové republice - zákaz letecké dopravy mezi EU a Srbskem a embargo na vývoz ropy. Toto je spatřováno jako první fáze v procesu mezinárodní rehabilitace Jugoslávie poté, co minulý čtvrtek padl po 13 letech Miloševičův režim.
Zatímco EU se snaží Jugoslávii vtáhnout do Evropy, OSN se snaží začlenit novou Jugoslávii do světa. Generální tajemník Kofi Annan vyzval Jugoslávii ke vstupu do OSN. Místo bývalé Jugoslávie je teoreticky volné od roku 1992, kdy se bývalá federace už rozpadala. Nově vzniklé samostatné státy - Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina a Makedonie, musely o členství v OSN požádat a naléhaly, aby tak učinila i JSR. Její představitelé však drželi v OSN křeslo po bývalé federativní Jugoslávii s poukazem na to, že JSR je následnický stát.
Chorvatsko žádá, aby Bělehrad odsoudil nacionalismus a vydal válečné zločince
Chorvatsko v úterý vyzvalo Jugoslávii k vydání válečných zločinců včetně Miloševiče.
"Jugoslávie se nemůže vyhnout odpovědnosti za válečné zločiny spáchané svými vojenskými a polovojenskými jednotkami nebo jinými občany. Vina je vždy individuální, ale vláda nese odpovědnost za postavení pachatelů před soud: musí je stíhat nebo je vydat haagskému tribunálu," zdůraznil ve svém prohlášení chorvatský prezident Stjepan Mesič. Zároveň od nového bělěhradského režimu žádá distancování se od expansionistické a nacionalistické minulosti.
Koštunica prozatím prohlásil, že válečné zločince Miloševiče nevyjímaje vydat nehodlá. A ani EU nepodmínila zrušení sankcí vydáním těchto zločinců.
Řada sankcí EU proti Jugoslávii je stále v platnosti
Šéfové diplomacií patnáctky EU zrušili v pondělí v Lucemburku hlavní hospodářské sankce proti Jugoslávii.
Sankce proti Jugoslávii se však zdaleka netýkají jenom ropy, ropných produktů a letů do Jugoslávie. Ministři zatím neodvolali zmrazení vkladů ani zákaz finančních transferů týkajících se firem spojených s režimem Slobodana Miloševiče. Obdobně zatím váhají s povolením vydávání víz do EU Miloševičově rodině, jeho příbuzným a kamarádům - seznam nežádoucích osob přitom čítá několik set jmen.
EU zatím respektuje Koštunicovo rozhodnutí nevydat Miloševiče
Unie zatím také nenastolila kategoricky podmínku spolupráce s Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) a nepožádala, aby mu byl okamžitě vydán Miloševič, obviněný z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Německý ministr zahraničí Joschka Fischer naznačil, že EU bude brát ohled na citlivost Srbů i Koštunicovy sliby, že Miloševič vydán nebude. "Toto je potřeba vyřešit v rámci procesu demokratizace. Věřím, že spravedlnosti bude nakonec učiněno zadost," řekl Fischer.
Politická scéna v Jugoslávii prochází bouřlivými změnami
Jugoslávský premiér Momir Bulatovič i srbská vláda premiéra Mirka Marjanoviče podali v pondělí demisi.
Dohoda o předčasných srbských volbách na 19.prosince
Představitel Demokratické opozice Srbska (DOS) Zoran Djindjič v pondělí oznámil, že 19. prosince se budou v Srbsku konat předčasné volby. Šéfové politických stran srbského parlamentu se také shodli na vytvoření prozatímní srbské vlády, kterou by tvořili odborníci.
Srbské parlamentní volby by podle shodného názoru pozorovatelů mohly sehrát klíčovou roli při demokratizačním procesu, který chce zahájit nově zvolený jugoslávský prezident Vojislav Koštunica pro 13 letech autoritářské vlády svého předchůdce Slobodana Miloševiče.
DOS má šanci získat v srbských parlamentních volbách většinu
Koštunicovi spojenci tvrdí, že srbské úřady obsazené Miloševičovými stoupenci, ztratily veškerou legitimitu po masivním úspěchu opozičních sil v jugoslávských prezidentských a parlamentních volbách z 24. září. Volby do srbského parlamentu ovšem s volbami do parlamentu federálního formálně nesouvisejí. Pozorovatelé se shodují v tom, že DOS má vzhledem k nynější vlně sympatií, které k ní pociťuje veřejnost, šanci získat v novém srbském parlamentu výraznou většinu.
Generální štáb jugoslávské armády bude změněn
Jugoslávský prezident Vojislav Koštunica a prezident Černé Hory Milo Djukanovič se dohodli, že svolají Nejvyšší radu obrany, aby mohli přikročit k personálním změnám v generálním štábu jugoslávské armády. Djndjič potvrdil, že Koštunica a Djukanovič se při telefonickém rozhovoru rozhodli svolat "během příštích třech dnů" Nejvyšší radu obrany.
"Teď, když byl vyměněn prezident státu, předpokládají se změny v čele armády," prohlásil Djindjič. Nejvyšší radě obrany předsedá Koštunica jako prezident JSR; dále jsou jejími členy prezidenti obou republik, které tvoří jugoslávskou federaci - Srbska a Černé Hory, jakož i šéf generálního štábu jugoslávské armády a federální ministr obrany.
Po zvolení Djukanoviče černohorským prezidentem v roce 1997 zasedala rada pouze jednou; hlavní příčinou byly zřejmě ostré rozpory mezi Miloševičem a Djukanovičem. Černohorský prezident kritizoval "válečnickou" politiku Bělehradu v Kosovu a údajnou snahu Miloševiče učinit z Černé Hory "vazala" Srbska.
