"Věková struktura lékařů u nás je velmi nepříznivá. Nejsilnější skupinu tvoří lékaři ve věku od padesáti do čtyřiapadesáti let," upozorňuje David Rath, prezident ČLK. Studium medicíny však trvá šest let, a komora tedy doporučuje lékařským fakultám, aby se problémem začaly zabývat už nyní a už příští rok přijaly více uchazečů.
Studie sleduje dvě varianty vývoje. Podle té optimističtější, která ve větší míře počítá s aktivitou lékařů-důchodců, by mělo v roce roce 2010 školy opustit 1334 absolventů. Podle druhé varianty pak dokonce 2065 absolventů, aby byl pokryt úbytek.
Lékařské fakulty v České republice každý rok opouští asi dvanáct set absolventů. Uplatnění ve zdravotnictví jich najde asi osm stovek. Takový počet bude ještě několik let stačit k doplňování počtu lékařů. Ač je zatím absolventů lékařských fakult přebytek, jejich počet se trvale snižuje. Ještě v roce 1994 studovalo na lékařských fakultách 9612 studentů a v roce 1998 už jen 7132.
Mezi jednotlivými obory jsou v tomto směru značné rozdíly. Největší zájem o nové lidi bude v oborech všeobecné lékařství, pediatrie nebo chirurgie.
Ze studie dále vyplynulo, že ačkoli každý rok nenajde ve zdravotnictví práci téměř tři sta mladých lékařů, je nezaměstnanost v podstatě nulová. "Předpokládáme, že velká část těchto lidí odchází do zahraničí," říká Rath a upozorňuje, že dnešní absolventi jsou proti svým starším kolegům mnohem lépe jazykově vybaveni. Další se pak uplatní ve farmakologii nebo ve státní správě.
Právě odchody lékařů do zahraničí mohou předpokládaný nepříznivý stav ještě zhoršit. "Velkou šanci uplatnit se v zahraničí mají hlavně úzkoprofilové odbornosti, jako jsou patologové, rentgenologové nebo anesteziologové," tvrdí Rath. Lékaři z těchto oborů navíc v Česku často neslouží služby, takže dostávají jen základní plat bez přesčasů, a proto je do zahraničí lákají lepší platové podmínky.
Podle Ratha nejsou u některých specializací tak tvrdé požadavky na znalost jazyka. "Znám lékaře-anesteziology, kteří se uplatnili v Británii, přestože jejich znalost angličtiny nebyla zdaleka excelentní, spíše průměrná."
Právě země jako Velká Británie nebo Irsko mají o lékaře z cizích zemích zájem také proto, že celkový počet lékařů v těchto zemích je nízký. V Británii připadá na jednoho lékaře šest set jedenáct obyvatel, zatímco například v Itálii je to jen 228. V České republice je toto číslo podobné jako v okolních zemích - tři sta devatenáct. Větší odliv lékařů z českého zdravotnictví přinese podle představitelů ČLK také vstup České republiky do Evropské unie.
Snižování počtu lékařů řeší v jiných zemích přijímáním ze zahraničí. "Nejsem si jist, že je česká společnost připravena na příchod lékařů například ze zemí bývalého Sovětského svazu nebo z Rumunska. Lékařské školy těchto zemí se od té naší dost liší," dodává Rath.
