Předseda strany Václav Klaus včera odmítl nové informace ze Švýcarska jakkoli komentovat. "Ne, ne, ne," řekl a ihned odešel mimo dosah novinářů.
Švýcaři v odpovědi potvrdili, že konto v curyšské bance Credit Suisse, na které se česká policie v souvislosti s ODS ptala, skutečně existuje. Potvrdili i to, že z něj bylo převedeno v přepočtu 45 milionů korun nejdříve do pražské ČSOB a pak do Foresbank na účet bývalého tajemníka hlavní kanceláře ODS Ludvíka Otta. Ten pak peníze používal k financování ODS.
Jediný zádrhel, který při právní pomoci vznikl, spočívá v tom, že švýcarské úřady nedávají platby z tohoto účtu do souvislosti s privatizací Telecomu. Právě tím však na konci minulého roku česká policie odůvodnila svou žádost o pomoc.
Náměstkyně městského státního zástupce Marcela Kratochvílová řekla, že kvůli tomuto rozporu Švýcaři odmítli konto v curyšské bance odtajnit a poskytnout bližší údaje o jeho zakladateli a podpisových právech. "Ještě nemáme oficiální překlad z němčiny, ale z toho, co jsem si přečetla, vyplývá, že nám konto neodtajnili," uvedla.
Policii to sice komplikuje další práci, protože se stále neví, kdo peníze ODS vlastně poskytl, je to však poprvé, co Švýcarsko potvrdilo alespoň základní fakta celého případu, tedy že konto vůbec existuje.
"Těší nás, že se potvrzují naše údaje, ale my jsme si existencí konta jisti dávno.
Daleko více by nám nyní pomohlo, kdybychom získali informace o majiteli účtu," uvedl policejní zdroj, který je o případu informován.
Náměstkyně Kratochvílová věří, že se další údaje ze Švýcarska nakonec podaří získat. "Musíme se ještě poradit, co dál.
Ale jako beznadějné bych to neviděla," řekla. Policie bude podle dostupných informací navrhovat, aby do Švýcarska nyní odjel státní zástupce a přímo na místě žádost o právní pomoc vyřídil. Písemné vyřizování žádosti pouze zdržuje celé vyšetřování, které se táhne již přes dva roky.
Za tu dobu byly do Švýcarska odeslány již tři dopisy. Zatímco v předešlých případech Švýcaři odmítli pomoc kvůli formálním a obsahovým nedostatkům žádosti, tentokrát Švýcarsko nechce vyhovět proto, že podle nich platby z curyšského konta nesouvisí s privatizací Telecomu.
Státní zástupkyně Kratochvílová speciální výjezd do Švýcarska nevyloučila. "Bylo by samozřejmě dobré, kdyby tam od nás někdo přímo jel. Zvážíme všechny možnosti a pak se rozhodneme co dál," uvedla.
Policie je i přes nesouhlas švýcarských úřadů přesvědčena, že odhalené bankovní operace s případem Telecomu souvisí, a že je tedy jejich žádost oprávněná.
Nasvědčují tomu operativní informace, které policie má. Navíc o penězích za Telecom hovořili ve svých výpovědích i někteří bývalí členové Klausovy vlády někdejší ministr vnitra Jan Ruml a exministři financí a zahraničí Ivan Pilip a Josef Zieleniec. Ti už dříve tvrdili, že v ODS se šířila informace, že strana má ve Švýcarsku uloženo na tajném účtu asi jeden a půl milionu dolarů právě za privatizaci Telecomu. Kvůli podezření, že privatizace Telecomu byla ovlivněna korupcí, byla loni zřízena i parlamentní vyšetřovací komise. K žádnému konkrétnímu závěru ovšem nedospěla.
Spor o to, do jaké míry souvisí či nesouvisí zřízení účtu ve Švýcarsku s privatizací Telecomu, může být podle policie pro rozhodnutí o odtajnění konta pouhou záminkou. Švýcaři totiž velmi neradi - pokud nejde o nějaký zvlášť mimořádný případ - svá konta zpřístupňují.
V každém případě peníze na konto v Credit Suisse někdo pro ODS uložil, a ať to byla telekomunikační firma TelSource, která před lety získala podíl v Telecomu, nebo najatý právník, nebo zcela neznámý podnikatel, bylo to nelegální. ODS měla každý takový příspěvek vykázat v účetnictví a ve finanční zprávě uvést jména těch, kdo jí peníze poskytli.
Klausova strana však podváděla. Na legalizování černých peněz použila bývalého tajemníka strany Ludvíka Otta. S pomocí firmy svého obchodního partnera Miloše Běhounka pak za tyto peníze Otto pro ODS nakupoval zboží a platil služby na předvolební kampaně ODS.
Dokazují to převody peněz mezi oběma muži, včetně jejich obchodních aktivit, které policie již zmapovala. Vyšetřovatelé například již prokázali, že Miloš Běhounek za peníze, které získal Ludvík Otto ze Švýcarska, zaplatil ODS v roce 1996 výtisk předvolebních plakátů i volebního programu. Stejným způsobem ODS získala několik aut a kancelářskou techniku a bylo tak proplaceno rovněž několik předvolebních akcí ODS.
Na to, že ODS využívala černé finance, přišla policie tak, že spočítala, jaké měla v jednotlivých letech příjmy a výdaje. Například za rok 1996 policie spočítala, že ODS musela získat ze zahraničí nejméně 90 milionů korun. Takový byl totiž rozdíl mezi oficiálně vykázanými náklady strany na volební kampaň a skutečnými výdaji, které policie dohledala.
Ludvíka Otta a Miloše Běhounka policie už stíhá pro daňové podvody, ale aby mohla obvinit někoho dalšího, musela by právě švýcarská strana odtajnit konto v Credit Suisse.
Podle policie budou totiž mezi "sponzory" tajného konta podnikatelé, kteří v minulosti získávali zakázky a státní dotace od tehdejší Klausovy vlády či podniky v privatizaci. Politiky včetně těch nejvyšších by pak bylo možné obvinit z korupce.
