Kolik by dostaly strany křesel podle nového volebního zákona | ||
strana | volby 1998 | nový přepočet |
ČSSD | 74 | 102 |
ODS | 63 | 86 |
KSČM | 24 | 4 |
KDU-ČSL | 20 | 7 |
US | 19 | 1 |
Ostatní parlamentní strany zákon odmítají, ale zároveň zdůrazňují, že se ho nebojí, protože ve volbách uspějí. A hlavně sociální demokracii prorokují: "Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá!"
Čtyřkoliace ovšem bude muset podle nových volebních pravidel získat alespoň 20 procent hlasů, aby se vůbec dostala do parlamentu. Takový je totiž limit pro koalice, složené ze čtyř a více stran.
Podle nového zákona se bude poprvé volit Poslanecká sněmovna v roce 2002. Republika se rozdělí na 35 volebních obvodů, v každém se bude vybírat ze čtyř až osmi kandidátů.
Co se také mění | |
Hlasování v cizině |
Po deseti letech dostanou voliči právo hlasovat do Poslanecké sněmovny i mimo území České republiky. Na zastupitelských úřadech bude moci hlasovat každý, kdo má české občanství. Kdo má trvalý pobyt v zahraničí, musí se předtím zapsat do voličských seznamů na velvyslanectvích a konzulátech; kdo bude v cizině služebně nebo na dovolené, musí si předtím doma vyřídit voličský průkaz. |
Hlasování v neděli |
Volby se nebudou konat v pátek a v sobotu, ale jen v neděli. Volební místnosti budou otevřeny od 8 do 22 hodin. |
Volební agitace | Zákon už neříká nic o tom, že volební kampaň končí 48 hodin před začátkem voleb. (Tohle moratorium se v praxi stejně nedodržovalo). Volební agitace bude výslovně zakázána jen v den voleb a to jen ve volební místnosti a jejím okolí. |
Předvolební průzkumy | Poslední průzkumy veřejného mínění budou moci být zveřejněny tři dny před volbami, ne týden před volbami jako dosud. Kdo tohle pravidlo poruší, může dostat pokutu až 30 tisíc korun (tištěná média) nebo až půl milionu (elektronická média). |
Státní volební komise | Volby nebude řídit ústřední volební komise složená z vyslanců politických stran, ale "úřednická" Státní volební komise. Politické strany budou mít své zástupce v okrskových volebních komisích. |
Poprvé se také bude volit na zastupitelských úřadech v zahraničí. Tohle právo se týká jen voleb do sněmovny, do Senátu Češi pobývající v cizině volit nemohou.
Zákon teď bude posuzovat Senát, ale i tam mají ODS a ČSSD nadpoloviční většinu. Pak ho dostane k podpisu prezident - ale i kdyby ho sněmovně vrátil, hlasy ODS a ČSSD stačí k tomu, aby dolní komora veto přehlasovala.
Názory politiků na nový volební zákon
- Předseda lidovců Jan Kasal: "ODS a sociálním demokratům se podařilo do tohoto systému zakomponovat tzv. Mečiarovu podmínku pro přijetí volebního zákona na Slovensku v roce 1998, kdy se procenta pro koalice nepřičítají jednotlivé body, ale přímo násobky - tedy pro čtyřkoalici prahová podmínka je 20 procent."
- Poslanec KSČM Vojtěch Filip: "Nový volební zákon povede k faktické diktaruře dvou politických stran."
- Předseda ODS Václav Klaus: "Nejde o to aby malé straničky podlézaly stanovenou laťku a dostávaly se nevhodnou formou do parlamentu. Kvórum je pětiprocentní a dělat účelové slepence před volbami není správné."
- Místopřesedkyně parlamentu Petra Buzková: "Hlasy voličů nebudou mít stejnou váhu."
Spory kolem volebního zákona | |
Zastánci zákona |
Odpůrci zákona |
Přepočet odevzdaných hlasů na křesla ve sněmovně | |
Ve většinovém systému, kde v každém volebním obvodu "vítěz bere vše", je nepoměr mezi procenty odevzdaných hlasů a procenty poslaneckých mandátů ještě větší. Nějaký nepoměr musí být vždycky a je i teď, jinak by byla sněmovna rozdrobena na patnáct politických klubů. | V tom případě by bylo spravedlivější zavést rovnou většinový systém. Ostatně, podle nového zákona může být mezi hlasy a mandáty ještě větší nepoměr než ve Velké Británii, kde funguje klasický většinový systém. |
35 volebních krajů | |
Menší volební obvody posílí vazbu mezi voliči a poslanci. "V 35 volebních obvodech budou muset být všichni kandidáti potenciálními lídry své politické strany a budou muset více pracovat," říká Miloš Zeman. | "Je-li vláda přesvědčena o tom, že je potřeba posílit vztah občanů k poslanci, proč stejně nepostupovala při návrhu o volbách do krajů? Pan premiér dobře ví, že tam kandidátky jsou až 65členné, a tam schovávání se za lídra zřejmě nevadí," opáčil předseda lidovců Jan Kasal. |
Co na to Ústava | |
Všechno je v pořádku. "Systém poměrného zastoupení stanovený Ústavou pro volbu do Poslanecké sněmovny zůstává i v rámci této úpravy zachován," píše se v odůvodnění vládního návrhu | Na papíře to sice je poměrný systém, ve skutečnosti ale bude produkovat velmi "nepoměrné" výsledky. O tom, jestli to odpovídá ústavě, by se dalo pochybovat. |
Stabilní vláda | |
"Od roku 1996 máme menšinovou vládu a jeden z důvodů, proč tomu tak je, je volební systém," říká Ivan Langer z ODS. Nový volební systém znamená, že většinovou vládu sestaví jen jedna nebo dvě strany. | Menšinová vláda vznikla proto, že se politici neuměli dohodnout - kvůli tomu se nemusí měnit zákon o volbách. A když se změní, vůbec to nemusí znamenat, že vládu sestaví míň stran - klidně může vzniknout koalice ODS, US, KDU-ČSL, ODA, DEU. |
Je čas na změnu? | |
Deset let už je dost dlouhá doba, abychom zjistili, že volební pravidla nefungují dost dobře a změnili je. Na tom není nic výjimečného. | Každá volební pravidla potřebují nějaký čas, aby si na ně politici a hlavně voliči zvykli a věděli, co přinesou. Volební zákon se nemá měnit podle toho, jak si přejeme, aby vypadal parlament. |