První pokus o takzvané registrované partnerství smetla sněmovna už v roce 1998. Napodruhé a v nové sněmovně po volbách byla šance větší, neboť z ní odešli republikáni, zatvrzelí odpůrci této předlohy. "Zákon má velkou šanci," věřil tehdy předseda Sdružení organizací homosexuálních občanů Jiří Hromada. První čtení ještě dopadlo dobře. Zákon prošel a gayům a lesbičkám tehdy ve sněmovně tekly slzy radosti.
Poslanci, kteří ve čtvrtek smetli se stolu zákon o soužití osob stejného pohlaví, téměř unisono tvrdí: My nejsme netolerantní vůči gayům a lesbičkám. Ten zákon byl prostě špatný. "Důvody jsou právní," trval na svém Cyril Svoboda z KDU-ČSL, který navrhl - a většinou 91 hlasů ze 175 přítomných poslanců prosadil - zamítnutí zákona. "Není dobré, abychom tady stále debatovali o mravních kategoriích a toleranci," dodal Svoboda.
Právě lidová strana se velmi často zaštiťuje slovy o lásce k bližnímu. Faktem ovšem je, že lidovci byli ve čtvrtek jedinou stranou, která, stejně jako letos na jaře, hlasovala unisono - proti zákonu.
Ti, kteří návrh předložili (poslanci Jan Zahradil z ODS, Jitka Kupčová z ČSSD a Zuzka Rujbrová z KSČM) však oponují: Kdyby tomu tak bylo, pak byste se jej za těch devět měsíců, co leží ve sněmovně, pokusili vylepšit. "To se bohužel - výjimka se vztahuje na pana poslance Svobodu - nestalo," podotkla Rujbrová.
Navrhovaný zákon by dvojicím stejného pohlaví umožnil uzavřít před notářem smlouvu, která jim má zaručit většinu práv podobných právům manželů s výjimkou nároku na osvojení či adopci dětí.
Klíčovým argumentem odpůrců zákona je obava z oslabení postavení tradiční rodiny. Někteří se navíc domnívají, že schválení zákona může otevřít cestu k výchově dětí v homosexuálních svazcích. Zastánci zákona obavy nesdílejí. Podle nich navíc není důvod, aby část občanů jen kvůli odlišné sexuální orientaci neměla stejná práva jako ostatní.
