Zpočátku se nový syntetický materiál hodil spíš vědcům a technikům: chrání před korozí Sochu svobody a uplatnění našel i v raketě, která dolétla na Měsíc. Pak ale někoho napadlo, že na jeho hladký povrch se nepřilepí ani smažící se vajíčka. V tu chvíli polytetrafluoretylen přijal jméno teflon a vydal se na cestu do kuchyní. Jeho výjimečná hladkost lahodí kuchařkám i dietologům: při smažení na teflonové pánvi totiž vystačíte s minimem tuku.
Dřevo míchá, železo oře
Teflon bezpečně odolává teplotám do dvou set šedesáti stupňů Celsia. Pokud jej zahřejete na víc, nastává tepelná degradace, při níž se uvolňují toxické zplodiny. V labužnických domácnostech se tedy uplatní pánev s teflonovým povrchem na smažení a ještě jedna, kovová, která bude mít za úkol pečení při vysokých teplotách.
Kromě přílišného rozžhavení se hladký povrch nesnáší také s kovem. Každé zamíchání nerezovou lžící nebo vidličkou zanechá v teflonové vrstvě brázdu - a pár takových škrábanců stačí, aby se kouzelná moc teflonu vytratila. Stačí ale mít po ruce dřevěnou nebo plastovou vařečku, a není důvod k obavám.
Ani teflon není věčný
Z jiných nástrah si však teflon nic nedělá. Teflonové nádobí se bez problémů snese s mikrovlnnou troubou - samozřejmě jen to plastové, keramické nebo skleněné. Nádobí s teflonovým povlakem se může mýt i v myčce, ale musí být dobře usazené, aby se v proudu vody nepohybovalo. Jinak hrozí srážka s kovovým kastrolem nebo příborem, a při takovém setkání se teflonová vrstva snadno poškodí.
Při obzvlášť jemném zacházení může životnost teflonové vrstvy přesáhnout i dvacet let - ale v domácnosti obvykle vydrží nanejvýš tři až čtyři roky. Silnostěnné pánve se zesílenou vrstvou teflonu by však měly sloužit až deset let. "Památeční" teflonové nádobí má tedy místo spíš v rodinném relikviáři než na sporáku.
Při výběru teflonového nádobí je podstatné, jak kvalitně je vrstva nanesena - to však laik rozliší jen těžko. Vodítkem pro výběr může být i tloušťka stěny a váha nádoby. Čím silnější jsou stěny nádoby, tím trvanlivější by měla být. Aby kuchař nemusel být zároveň kulturistou, používají se kromě oceli i lehčí materiály - hliník, sklo, plasty nebo keramika. Pak ovšem kromě očí a svalů vybírá i peněženka.
 Teflonová vrstva se nanáší nejen na kovové, ale i na keramické nebo dkleněné nádobí. |
