Na krkonošských hřebenech je asi 55 centimetrů sněhu. Horská služba nedoporučuje kvůli zledovatělému terénu hřebenové túry, turisté nemají přístup do závěrečných partií Labského dolu ani na Bucharovu cestu úbočím Kozích hřbetů. Více o provozu vleků v Krkonoších ZDE.
V Jizerských horách je 10 až 15 centimetrů sněhu, na sjezdovkách je kolem 40 centimetrů technického. Běžecká magistrála je z velké části upravena stejně jako sjezdovky. O něco horší podmínky nabízí Ještěd, kde jsou otevřeny jen dvě trati. Více o lyžování v Jizerkách ZDE.
Podmínky v západní Šumavě jsou příznivé pro sjezdaře i běžkaře. Jezdí téměř všechny vleky. Na vrcholech je asi 35 centimetrů sněhu. Na Zadově v jihočeské části Šumavy je půl metru sněhu a u upravených sjezdovek fungují tři vleky. Více ZDE.
V Krušných horách se lyžuje na Klínovci a Perninském Velflinku. Na Božím Daru jezdí pouze Novako.
Na hřebenech Orlických hor, kde souvislá vrstva přemrzlého sněhu dosahuje 35 centimetrů, by si běžkaři měli dát pozor na zledovatělé stopy. Led může také zkomplikovat výstup po některých přístupových cestách na hřebeny. Více ZDE.
Českomoravská vrchovina je stále bez sněhu, ale v šesti střediscích na Žďársku a Jihlavsku se lyžuje na půlmetrové vrstvě technického sněhu. V novoměstském centru by sjezdaři měli počítat s větší návštěvností, o víkendu se tam koná Světový pohár v běhu na lyžích - Zlatá lyže. Více o závodě ZDE.
|
Více informací o horských střediscích a ceny vleků najdete ZDE |
Na sjezdovkách v Jeseníkách leží 35 až 65 centimetrů sněhu, nejvíce v zimních střediscích vybavených sněhovými děly a na Ovčárně.
V Beskydech leží 35 až 45 centimetrů většinou zmrzlého sněhu. Fungují tu dvě lanovky, a to na Javorovém a Pustevnách. Lyžaři mají k dispozici na 30 vleků. Více o vlecích ZDE.
