První automatická sonda, která nese "zpáteční adresu Země", se odmlčela. Pioneer 10, vypuštěný 3. března 1972, má na boku destičku, z níž mohou případní mimozemšťané - pokud tento stroj zachytí - vyčíst, jak vypadají bytosti, které ho vytvořily, a kde ve vesmíru pobývají.
Nyní, kdy Pioneer 10 udělal rekord v dálkovém kosmickém spojení, se při pravidelném pokusu o navázání rádiového spojení v lednu už neozval. V té době byl vzdálen od Země 11,44 miliardy kilometrů, čili 77 astronomických jednotek, což znamená, že rádiový signál ze Země k němu letěl 11 hodin 21 minut. Odborníci z řídícího střediska v Amesově kosmickém středisku NASA se budou pomocí gigantického radioteleskopu v Arecibu na Portoriku ještě měsíc pokoušet signál sondy zachytit. Avšak příliš velké naděje si nedělají. Vždyť původně počítali s jejím vysíláním pouze do vzdálenosti 8 miliard kilometrů. První komunikační potíže začaly loni 8. července, kdy Pioneer 10 vysílal zprávy ukazující na to, že sonda stále ještě neopustila heliosféru. Skutečnost, že sféra činnosti Slunce se rozkládá ještě tak daleko, odborníky překvapila. Při dalších dvou spojeních v srpnu zachytilo Arecibo signály sondy, avšak už bez vědeckých informací. Pioneer 10 proslul jako první automat, o němž se vědělo, že po skončení průzkumu ve sluneční soustavě zamíří ke hvězdám. Proto navrhl známý americký odborník Carl Sagan, aby se na jeho stěnu instalovala tabulka, která by znázorňovala, odkud toto kosmické těleso pochází - pro případ, že by ho zachytili inteligentní mimozemšťané. Rovněž následující Pioneer 11 nesl obdobné znázornění. Sondy Voyager 1 a 2, které také míří do mezihvězdného prostoru, byly vybaveny nejen mnohem dokonalejšími "zpátečními adresami", ale i stručným poselstvím o Zemi a lidstvu. Nesou měděné gramofonové desky s rozličnými zvuky Země (lidí, zvířat, přírody, hudby, záznamy srdeční činnosti, atd.), kresby umisťující Zemi a sluneční soustavu ve vesmíru, dále nejrůznější fotografie. Meziplanetární sonda Pioneer 10 získala už dřív další dvě prvenství: bez poškození proletěla pásmem asteroidů za Marsem a koncem roku 1973 získala první záběry planety Jupiter, k níž se přiblížila na 131 tisíc kilometrů. Nyní míří ke hvězdě Ross 248 ze souhvězdí Andromédy, vzdálené přes 10 světelných let - vzhledem ke své malé rychlosti k ní poputuje 862 tisíc let.
karel.pacner@mfdnes.cz
Nyní, kdy Pioneer 10 udělal rekord v dálkovém kosmickém spojení, se při pravidelném pokusu o navázání rádiového spojení v lednu už neozval. V té době byl vzdálen od Země 11,44 miliardy kilometrů, čili 77 astronomických jednotek, což znamená, že rádiový signál ze Země k němu letěl 11 hodin 21 minut. Odborníci z řídícího střediska v Amesově kosmickém středisku NASA se budou pomocí gigantického radioteleskopu v Arecibu na Portoriku ještě měsíc pokoušet signál sondy zachytit. Avšak příliš velké naděje si nedělají. Vždyť původně počítali s jejím vysíláním pouze do vzdálenosti 8 miliard kilometrů. První komunikační potíže začaly loni 8. července, kdy Pioneer 10 vysílal zprávy ukazující na to, že sonda stále ještě neopustila heliosféru. Skutečnost, že sféra činnosti Slunce se rozkládá ještě tak daleko, odborníky překvapila. Při dalších dvou spojeních v srpnu zachytilo Arecibo signály sondy, avšak už bez vědeckých informací. Pioneer 10 proslul jako první automat, o němž se vědělo, že po skončení průzkumu ve sluneční soustavě zamíří ke hvězdám. Proto navrhl známý americký odborník Carl Sagan, aby se na jeho stěnu instalovala tabulka, která by znázorňovala, odkud toto kosmické těleso pochází - pro případ, že by ho zachytili inteligentní mimozemšťané. Rovněž následující Pioneer 11 nesl obdobné znázornění. Sondy Voyager 1 a 2, které také míří do mezihvězdného prostoru, byly vybaveny nejen mnohem dokonalejšími "zpátečními adresami", ale i stručným poselstvím o Zemi a lidstvu. Nesou měděné gramofonové desky s rozličnými zvuky Země (lidí, zvířat, přírody, hudby, záznamy srdeční činnosti, atd.), kresby umisťující Zemi a sluneční soustavu ve vesmíru, dále nejrůznější fotografie. Meziplanetární sonda Pioneer 10 získala už dřív další dvě prvenství: bez poškození proletěla pásmem asteroidů za Marsem a koncem roku 1973 získala první záběry planety Jupiter, k níž se přiblížila na 131 tisíc kilometrů. Nyní míří ke hvězdě Ross 248 ze souhvězdí Andromédy, vzdálené přes 10 světelných let - vzhledem ke své malé rychlosti k ní poputuje 862 tisíc let.
karel.pacner@mfdnes.cz
