Vrchol letošního deště Leonid má představovat okolo 1400 úlomků během jedné hodiny v určité oblasti, což bude čtyřnásobné množství ve srovnání s loňskem - uvedl Bill Cooke z firmy Computer Science, která se tímto problémem zabývá na zakázku Marshallova střediska kosmických letů NASA v alabamském Hunstvillu. T o je stále velmi málo ve srovnání s rokem 1966, kdy největší nálet byl 150 tisíc kousků za hodinu. Na základě loňských údajů mohou vědci předpovídat situaci pro letošek mnohem přesněji než dřív. Na tomto závěru se shodli na konferenci věnované Leonidám a jejich nebezpečí pro družice, která se konala před dvěma týdny v Kalifornii.
Oblak sedmkrát blíž
Nicméně se zdá, že obavy z poškození družic budou mít letos větší oprávnění než loni, upozornil Peter Brown z meteorické laboratoře Univerzity západního Ontaria. Zatímco loni prolétl oblak nejtěžších částic Leonid asi 700 tisíc kilometrů od Země, letos ji má minout ve vzdálenosti pouhých 100 tisíc kilometrů. Toto přiblížení způsobí gravitace největší planety naší soustavy Jupitera. Velké nebezpečí hrozí družicím na geostacionární dráze ve výši 36 tisíc kilometrů nad zemským rovníkem - domnívá se Bill Cooke. T uto dráhu využívají především družice spojové, které zajišťují telefonní hovory a televizní přenosy. Nejrizikovějšími oblastmi budou pro družice Atlantik, Afrika, západní Evropa a východ USA, protože nad těmito částmi Země prolétne hlavní oblak Leonid. Přesto odborníci žádnou rozsáhlou katastrofu neočekávají.
Předpovědi ze superpočítače
Samozřejmě americké vojenské letectvo, kosmická agentura NASA, řada dalších institucí a firem v USA i ve světě se chystá nálet meteoritů sledovat, aby mohly včas hlásit provozovatelům družic případná nebezpečí. Loni monitorovala Leonidy síť vojenského letectva doplněná speciálním radarem v Austrálii a 14 videokamerami v Mongolsku - oznámil generál Randall Correll z vojenského kosmického velitelství. Letos budou průlet sledovat kromě běžných prostředků rovněž optické systémy v Negevské poušti v Izraeli a radary v kanadské Alertě a v gronské Thule. Na základě přicházejících informací chtějí odborníci vojenského letectva pomocí superpočítače v Maui na Havaji průběžně modelovat a předvídat dráhu a sílu Leonid. T yto zprávy budou předávat veřejnosti. Lidé na Zemi se však žádného nebezpečí nemusí obávat, protože tyto meteory se během letu atmosférou rozpadnou.
Oblak sedmkrát blíž
Nicméně se zdá, že obavy z poškození družic budou mít letos větší oprávnění než loni, upozornil Peter Brown z meteorické laboratoře Univerzity západního Ontaria. Zatímco loni prolétl oblak nejtěžších částic Leonid asi 700 tisíc kilometrů od Země, letos ji má minout ve vzdálenosti pouhých 100 tisíc kilometrů. Toto přiblížení způsobí gravitace největší planety naší soustavy Jupitera. Velké nebezpečí hrozí družicím na geostacionární dráze ve výši 36 tisíc kilometrů nad zemským rovníkem - domnívá se Bill Cooke. T uto dráhu využívají především družice spojové, které zajišťují telefonní hovory a televizní přenosy. Nejrizikovějšími oblastmi budou pro družice Atlantik, Afrika, západní Evropa a východ USA, protože nad těmito částmi Země prolétne hlavní oblak Leonid. Přesto odborníci žádnou rozsáhlou katastrofu neočekávají.
Předpovědi ze superpočítače
Samozřejmě americké vojenské letectvo, kosmická agentura NASA, řada dalších institucí a firem v USA i ve světě se chystá nálet meteoritů sledovat, aby mohly včas hlásit provozovatelům družic případná nebezpečí. Loni monitorovala Leonidy síť vojenského letectva doplněná speciálním radarem v Austrálii a 14 videokamerami v Mongolsku - oznámil generál Randall Correll z vojenského kosmického velitelství. Letos budou průlet sledovat kromě běžných prostředků rovněž optické systémy v Negevské poušti v Izraeli a radary v kanadské Alertě a v gronské Thule. Na základě přicházejících informací chtějí odborníci vojenského letectva pomocí superpočítače v Maui na Havaji průběžně modelovat a předvídat dráhu a sílu Leonid. T yto zprávy budou předávat veřejnosti. Lidé na Zemi se však žádného nebezpečí nemusí obávat, protože tyto meteory se během letu atmosférou rozpadnou.
