Příznivci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana slaví jeho vítězství ve volbách. Snímek pochází z Ankary. (28. května 2023)
| foto: Profimedia.cz
KOMENTÁŘ: Místo demokracie míří Turecko ke 2. studené válce
Jaké domácí i geopolitické důsledky bude mít pokračující panování Recepa Erdogana v Turecku? Bude pokračovat jeho vychytralé lavírování v zahraniční politice a doma začne zvolna hledat svého nástupce, píše ve svém komentáři pro MF DNES politolog Pavel P. Kopecký.
Jenom zaslepenci dnes nevidí, jak mohutně se přeformátovává pořádek světa, na nějž jsme byli po generace zvyklí. Pro velikou množinu lidí je to přitom situace až neuchopitelně nová. Vždyť vidíme, kolik lidí není třeba stále s to reflektovat přes rok trvající zástupnou válku na Ukrajině jinak než prostřednictvím stařičkého „divadelního kukátka“, hýčkaného českého komplexu z internacionální (tedy nikoli zdaleka jen ruské) invaze roku 1968.
Ve většině turecké společnosti se udržuje dějinami zformované mínění, že není nikterak v rozporu s demokracií omezování občanských práv menšinových skupin nebo skupin oficiálními místy označených za zrádce národa.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
