Loni v dubnu Macron ve druhém kole porazil Le Penovou se ziskem 58,5 procenta. Mandát francouzského prezidenta je pětiletý. Může vykonávat nejvýše dvě funkční období v řadě, Macron tedy za čtyři roky již kandidovat nemůže.
Šéf Elysejského paláce a francouzská vláda premiérky Élisabeth Borneové stále více ztrácejí na popularitě. Zásadní vinu na tom nese jejich snaha prosadit důchodovou reformu, s níž však podle průzkumů značná část veřejnosti nesouhlasí. Napětí ve společnosti ještě vystupňovalo použití ústavního článku 49.3, na základě kterého vláda reformu prosadila silou, bez hlasování v dolní komoře parlamentu. Od poloviny ledna se tisíce Francouzů vydávají do ulic protestovat, další kolo stávek a demonstrací je ohlášeno na čtvrtek.
V prvním kole voleb by podle průzkumu nyní vyhrála Le Penová s 31 procenty hlasů, Macron by získal 23 procent. Loni přitom první kolo ovládl Macron s téměř 28 procenty a jeho soupeřka měla 23 procent hlasů. Na třetím místě byl loni a byl by i dnes kandidát levice Jean-Luc Mélenchon, který by teď získal zhruba o čtyři procentní body méně.
Vrátí se žluté vesty? Nepokoje ve Francii sílí, hýbou základy páté republiky |
Le Penová nyní vede poslance Národního sdružení v Národním shromáždění a loni původně avizovala, že v případě volební porážky už znovu na prezidentku kandidovat nebude. Oproti poslednímu hlasování by nyní získala více hlasů než loni mezi důchodci a u lidí žijících na předměstí velkých měst, u nichž tradičně není příliš oblíbená.
Macrona by letos volilo jen sedm z deseti jeho loňských podporovatelů; dva by nešli k volbám vůbec a jeden by dal hlas Le Penové, uvádí průzkum, který společnost Elabe provedla od 3. do 5. dubna. Odpovídalo v něm 1800 respondentů z celé Francie.
