„Důchodový systém, ať už v Evropě, nebo USA, byl o tom, že lidé žili v průměru jen rok nebo dva poté, co šli do důchodu. Jednalo se o pomoc, která byla velice krátkodobá, nebyla tak pro stát příliš náročná,“ upozornil Švejnar ve vysílání CNN Prima News.
Doplnil, že nyní jsou lidé v důchodu i desetiletí. „Nemůžeme si to dovolit, je to realita, s níž se všichni musíme smířit. Je to o tom najít politickou vůli k důchodové reformě,“ dodal předseda Centra pro ekonomický výzkum.
Záchranná síť státu je děravá. Důchodová reforma je skrytá hrozba, míní expert |
Současná vláda nebude prodlužovat odchod do důchodu, místo debat o tom chce premiér Petr Fiala přijít s reformou. Se svým kabinetem chce připravit takovou, aby byla solidní, čili založená na co nejširší shodě, uvedl.
Ministr financí a stranický kolega předsedy vlády Zbyněk Stanjura ve středu uvedl, že v případě penzijního systému se Česko nemůže vyhnout debatě o zvýšení věku pro odchod do důchodu. Ministr ale zdůraznil, že je třeba, aby vláda na úpravě důchodového systému nalezla shodu alespoň s částí opozice a neopakovala se situace z doby před deseti lety, kdy výměna kabinetu znamenala zrušení připravovaných reforem.
Ekonomický dopad summitu G20
Ekonom Švejnar se vyjádřil také k současnému summitu zemí G20 na indonéském ostrově Bali. „Hlavním cílem bude schůzka amerického prezidenta s čínským protějškem,“ míní Švejnar, který zhodnotil také přístup Číny k válce na Ukrajině.
„Čína zatím hraje poloneutrální hru. Chce si udržet západní trhy, na druhou stranu má určité sympatie a kupuje energie z Ruska, takže pomáhá Putinovi. Kdyby došlo k nějakému obratu, může to mít velký dopad,“ řekl Švejnar.
V uplynulých letech Čína budovala s Evropskou unií obchodní vztahy a podporovala její politiku nezávislou na Spojených státech amerických. Vzájemné vztahy se však zhoršovaly v důsledku pandemie covidu-19 nebo genocidy etnické menšiny Ujgurů. Posledním bodem obratu byla válka na Ukrajině.
Čína působí na zápraží Evropské unie. Válka na Ukrajině ji spojila s Ruskem |
Během ní totiž Evropská unie posílila své vazby na USA, které jsou pro komunistickou vládu v Pekingu hlavním rivalem na geopolitické scéně. Změna čínského pohledu na EU vedla k tomu, že se k sobě přiblížily čínské a ruské cíle v Evropě. Obě země spolu v této oblasti navázaly partnerské vztahy.
Čína například na začátku války zopakovala požadavek Moskvy, aby se hranice NATO vrátily před rok 1997, čímž výrazně podpořila ruskou vizi budoucího uspořádání Evropy. Tehdy ještě Česká republika a další státy střední Evropy nebyly členem Aliance, takže by to znamenalo výrazné ohrožení jejich bezpečnostních zájmů.
