Mobilizací podnikl ruský prezident Vladimir Putin nový a nebezpečný krok. Navíc uprostřed řady neúspěchů na bojišti a vyhlášení urychlených „referend“, která by mohla Kremlu umožnit anektovat obsazená území na východě Ukrajiny a která by podle svých hrozeb Putin mohl chtít „bránit“ i s použitím jaderných zbraní.
„Ruská mobilizace je v prvé řadě přiznáním faktu, že je nerozumné pokoušet se s dvěma sty tisící vojáky dobýt zemi o velikosti Francie,“ konstatoval analytik Zdeněk Kříž z Masarykovy univerzity v Brně.
Podobně hodnotí situaci i přední experti prestižní americké Atlantické rady. Podle analytika Euroasijského centra a někdejšího ukrajinského ministra obrany Andrije Zagorodniuka mobilizace dokazuje, že je ruská armáda vyčerpaná a neschopná ukrajinské obránce porazit. Situaci na bojišti však příliš nezmění.
„Mobilizace bude v Rusku velmi nepopulární. Vláda plánuje prosadit svou propagandou narativ obranné války. Problém je v tom, že Rusové nevnímají nově okupované regiony jako Rusko a motivace umírat za nedávno anektované regiony bude velmi nízká,“ uvedl.
Ředitel Scowcroftova centra pro strategii a bezpečnost Matthew Kroenig je přesvědčen, že Putin nemá jiné možnosti a je v zoufalé situaci. „Jeho konvenční armáda je zničená, takže čerpá z jediných nástrojů, které mu zbývají: mobilizace nekvalitních záložníků a jaderné hrozby,“ tvrdí.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle někdejšího amerického velvyslance v Rusku a bývalého náměstka šéfa NATO Alexandera Vershbowa částečná mobilizace ruských záloh nepřinese do boje přes noc dalších tři sta tisíc vojáků. Nábor a výcvik vojáků bude podle jeho slov trvat šest měsíců i déle. „I poté bude kvalita dodatečných sil sporná ve světle dosavadních špatných výkonů a nedisciplinovanosti ruských sil. Ukrajinci mohou v blízké budoucnosti dosáhnout dalších zisků, což dále zhorší Putinovy politické problémy,“ předpokládá.
Analytička Melinda Haring upozornila, že Putinova mobilizace může být u ruské veřejnosti sice nepopulární, ale zatím je navržena tak, aby se odvodům vyhnula elitní mládež z Petrohradu a Moskvy. „A možná mu to projde,“ míní.
Mobilizace ruské problémy prohloubí
Podle politologa Zdeňka Kříže se ruská armáda ve válce na Ukrajině potýká s pěti hlavními problémy: nízkým početním stavem nasazených sil, který dosahuje v současnosti 30 až 50 procent ozbrojených sil Ukrajiny; nízkou úrovní bojové přípravy na všech úrovních; všeobecnou kulturou lhaní (vraňjo), která znemožňuje i zodpovědným, z hlediska vojenské kvalifikace dobře připraveným a gramotným velitelům (umí číst v mapě, ovládat IT technologie a používat radiová pojítka) nalézat adekvátní velitelská rozhodnutí; poddimenzovanou a neadekvátně strukturovanou logistickou podporou a nedostatky v materiálně technickém zabezpečení vojsk.
A navíc je ruská armáda podle něj rozhodně v horším stavu, než v jakém byla na začátku invaze. „Úrovně bojeschopnosti z února 2022 už ani zdaleka nedosahuje,“ konstatoval Kříž.
Ruská mobilizace podle něj dokáže rychle dodat jen špatně vycvičenou „útočnou pěchotu“, když pomůže navýšit početní stavy motostřelců, levné pracovní síly a špatně vycvičených specialistů u některých vojenských odborností.
Zatímco vliv na logistiku bude podle Kříže přinejlepším neutrální, všechny ostatní vyjmenované problémy mobilizace nezlepší a některé, jako například nízkou morálku, spíše zhorší.
„Zatím umírali nadproporcionálně vojáci z povolání, kontraktnici, žoldáci, dobrodruzi, národnostní menšiny a kriminálníci. Prostě postradatelní. Nyní začne válka doléhat na všechny. Uvidíme, jako se to bude ruské populaci líbit,“ uvedl.
Připomněl obecný fakt, že úroveň základní vojenské služby je v Rusku příšerná. „V prvé řadě je zatížena brutální šikanou (dědovščinou), proti níž jsou „bufet a sahara“ ve stylu ČSLA procházkou růžovým sadem,“ podotkl s tím, že ruská armáda více než dekádu utajuje množství sebevražd, které byly v důsledku šikany spáchány.
Rusko může válku eskalovat. Západ by měl zvážit reakci i silou, tvrdí experti |
Rusko také nebylo schopné zajistit moderní výzbroj a výstroj ani těm vojákům, které dosud do války vyslalo. „Pušky Mosin a přilby z druhé světové války jsou nejspíše realitou a ne informační operací ukrajinských zpravodajských služeb. Bojové dávky potravin byly prošlé. Ochranné balistické prostředky postrádaly pláty. Radiová pojítka byla civilního určení a čínské provenience,“ upozornil Kříž.
Bezostyšné lhaní, podvádění a „připisování“ jako hluboce zakořeněný rys ruské kultury pak podle něj špatnou situaci ruských vojsk jen umocní. „Ve vojenské praxi vraňjo znamená, že hlášení podřízených, na kterých velitelé a jejich štáby zakládají svoje rozhodnutí, nemají s realitou v poli nic společného,“ dodal.
Na jaderné hrozby musí Západ reagovat
Zatímco mobilizace se ihned dostala do titulků světových médií, pozornost by měl Západ věnovat především Putinovu slibu, že anektuje část východní Ukrajiny. Podle analytičky Melindy Haring může být rozhodnutí o anexi geopoliticky důležitější než rozhodnutí o mobilizaci.
„S anexí Putin pravděpodobně rozšíří ruský jaderný deštník nad čtyři oblasti Ukrajiny,“ předpokládá. Snahy Kyjeva o získání území zpět by tak podle ní mohl být prvním krokem k potenciálnímu jadernému vydírání Moskvy.
Report:
Video published by Mash Media shows a RF An-12 aircraft and hundreds of mobilized reservists moving in
Reportedly video was from the Sokol airport in Magadan oblast, in #Russia's Far-East
The footage shows a pre-flight briefing for newly minted soldiers
#Mobilization https://t.co/lmYwsjfJJ2
Expert na politiku jaderného odstrašení Matthew Kroenig, který dříve působil v Pentagonu i zpravodajských službách, považuje Putinovy jaderné hrozby za skutečně znepokojující. „Putin by mohl použít jaderné zbraně, aby zvrátil vývoj bitvy. Pokud čelí skutečné, bezprostřední vyhlídce porážky, pravděpodobně nejprve použije jaderné zbraně, než bude poražen,“ konstatoval.
Upozornil však, že cílem Washingtonu a Kyjeva je válku vyhrát a nikoli se za každou cenu vyhnout jadernému útoku. Americký prezident Joe Biden ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by proto podle jeho slov neměli ustupovat. „Proč už Putin jaderné zbraně nepoužil? Odrazoval ho strach z reakce USA a NATO. Spojené státy a NATO by měly na tyto obavy vsadit a posílit své odstrašení,“ doporučil.
Podle Alexandera Vershbowa proto musí Spojené státy Rusku jasně vzkázat, že budou nadále podporovat ukrajinské úsilí získat zpět všechna nelegálně okupovaná území, a to bez ohledu na výsledky jakéhokoli fingovaného referenda. Jakékoli použití jaderných zbraní k „obraně“ okupovaných území by pak podle něj zcela změnilo povahu války a reakce USA a spojenců by měla být v podobě masivního konvenčního útoku.
Bývalý šéf tajných operací americké CIA v Evropě a Eurasii Marc Polymeropoulos dokonce naformuloval vzkaz, který by měl Kreml od Washingtonu dostat nejlépe v zákulisí. „Jakékoli použití taktických jaderných zbraní Ruskem bude mít za následek okamžitou vojenskou intervenci NATO s hrozbou, že Aliance zničí veškerou ruskou armádu rozmístěnou na Ukrajině,“ uvedl.
ANALÝZA: Ukrajinská ofenziva dala Moskvě tvrdý úder. Bojeschopnost se snižuje |
Americká zpravodajská komunita se podle něj bezesporu bedlivě zaměřuje na ruský inventář taktických jaderných zbraní a poskytne světu nezbytný mechanismus včasného varování.
Šéf Euroasijského centra a bývalý americký velvyslanec na Ukrajině John Herbst pak upozornil, že při hodnocení Putinovy hrozby o možném použití jaderných zbraní je třeba brát v potaz fakt, že Ukrajina už provedla úspěšné údery na Krymu, které Rusko „anektovalo“ před osmi lety. „Přesto jsme žádný nukleární hřib neviděli,“ dodal.
