Podle organizace Rekonstrukce státu, která prosazuje transparentnost politiky, dopady zdražování energií a celková inflace ukazují, že stát není schopen rychle a efektivně zajistit záchrannou síť pro lidi a domácnosti.
„Vláda zatím reaguje spíše dílčími opatřeními. Nejohroženějším skupinám navíc nepomohly ani daňové úpravy z konce roku 2020, tedy zrušení superhrubé mzdy jakožto základu daně z příjmů, které se v roce 2021 nejvíce projevily u domácností nadprůměrnými příjmy,“ stojí ve zprávě, kterou pravidelně vydává Síť k ochraně demokracie. Tedy iniciativa, kterou koordinuje Rekonstrukce státu.
Právě zrušení superhrubé mzdy podle ní výrazně omezilo příjmy do veřejných rozpočtů. Kvůli tomu podle organizace nemůže stát adekvátně reagovat na dopady růstu cen v letošním roce. Například možnost financovat sociální programy směrem k nízkopříjmovým skupinám obyvatel.
Mnohé příspěvky je příliš složité získat
„Současná situace navíc odhaluje problémy dnešního systému, mnohé příspěvky a sociální dávky je příliš složité získat, například příspěvek na bydlení nebo je jejich výše omezená, například přídavek na dítě a nepomáhají tak domácnostem, na které by měly cílit,“ doplňuje zpráva s tím, že současná krizová situace ukazuje systémové slabiny.
Ty organizace například vidí ve tvorbě sociální politiky, kde stále chybí přístup založený na datech a kdy její dopad není dostatečně odborně vyhodnocován. „Vzhledem k tomu, že ekonomická situace jednotlivce a osobní zkušenost se sociálními problémy – nezaměstnanost, exekuce či ztráta bydlení, úzce souvisí s důvěrou v demokracii, můžeme současné zdražování chápat jako ohrožující nejen pro zranitelné skupiny, ale také pro sociální soudržnost a předivo demokracie jako takové,“ dodává zpráva.
Přídavky na děti stoupnou skoro o třetinu, oznámil ministr Jurečka |
Vedoucí Katedry veřejné ekonomie na Masarykově univerzitě v Brně Robert Jahoda, který se danými sociálními problémy zabývá, pro iDNES.cz zdůraznil, že v současné chvíli jsou v sociální oblasti zřejmě nejpalčivější problém náklady související s bydlením.
„Ty se v posledních letech prudce zvýšily jak v oblasti vlastnického, tak nájemního bydlení. Na část domácností ale nyní nejvíce dopadá prudce se zvyšující cena za energie – elektřina a plyn, případně vidina toho, že po brzkém konci fixace ceny prudce vzrostou. Vše je zasazené do kontextu propadu reálné mzdy,“ přiblížil pro iDNES.cz.
Podle Jahody celá současná situace připomíná ledovec, kde je vidět také jen špička. „Pod hladinou tak na nás číhá problém s nedokončenou reformou důchodového systému, který je za současného nastavení finančně udržitelný pouze tehdy, pokud budoucím důchodcům ještě více nivelizujeme výši jejich důchody na minimální výši,“ doplnil.
Hasí aktuální požár
Zvýšená inflace a systém mimořádných valorizací sice letos zvýšil průměrný důchod až o 2 500 korun, ale podle Jahody se ukázalo, že zákonná pravidla valorizace více myslí na příjemce nadprůměrných důchodů.
„V současné době nicméně probíhá příprava důchodové reformy, v rámci které by mohly být upraveny i parametry řádné a mimořádné valorizace,“ uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová. Podle jejích slov resort počítá také se změnou jak u solidární, tedy základní výměry, tak zásluhové, tedy procentní výměry složky důchodů.
„Došlo by tak k lepšímu nastavení systému,“ dodala Davidová k důchodům. Podobné úpravy navíc navrhla minulá Komise pro spravedlivé důchody a analýza expertů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z podzimu 2020.
Jahoda také upozornil na další problémy. Například málo funkční rodinná politika, která pomáhá pracujícím rodinám pomocí daňových nástrojů, ale není schopna zajistit fungující veřejné služby. Například se podle něj jedná o dostupnost školek, kroužky pro děti, dostupný sport. Stát podle něj příliš nedělá pro děti, které se narodily do chudších rodin.
Zimu bychom měli s plynem zvládnout, otevřou se nové zdroje, říká ekonom |
Jahoda však podotkl, že stát na jedné straně musí hasit aktuální požár s náklady na bydlení a na druhé musí hledat lepší podobu sociálních opatření, která budou schopna příští podobné krize lépe ustát.
„Z pohledu aktuálního problému nemusí na konkrétních opatřeních panovat celospolečenská shoda. Jde ale o vhodnou kombinaci plošných a cílených opatření. Plošná opatření by měla vést k tomu, že domácnosti přečkají tuto zimu v teple a za ceny, které je finančně nepoloží,“ podotkl.
V tomto ohledu před několika dny vláda přistoupila k regulaci cen. Maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny prozatím stanovila na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu na tři koruny za kWh včetně DPH.
Opatření by mělo platit i pro samosprávy či veřejný sektor prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Novelu již podepsal i prezident Miloš Zeman.
Stát by měl zjednodušit online žádost
„Dnes vláda hasí požár, ale pozornost by měla věnovat i preventivním opatřením do příštích let. Na jednu stranu jde o efektivnější dávkový systém a rozvoj sociálních služeb. A taky musí odpovědět na otázku, jak tyto úpravy zaplatit,“ doplnil Jahoda.
Podle jeho slov je největší problém u příspěvku na bydlení. „Ten má vážné nedostatky, které vedou k tomu, že velká část domácností s nárokem si o dávku nežádá. Pro některé je dávka velmi složitá a někteří o ní ani neví,“ podotkl.
Jahoda má za to, že by měl stát v tomto případě zjednodušit online žádost včetně jejího automatického předvyplnění a zredukovat počet příloh, které stát vyžaduje.
Příspěvek na bydlení:Příspěvek mohou získat lidé, kteří utratí za bydlení v Praze přes 35 procent svého příjmu a jinde v republice přes 30 procent. Strop pro výpočet podpory představují takzvané normativní náklady podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště. V nájmu se počítá s pěti normativními hranicemi - pro místa do 9 999 obyvatel, od 10 tisíc do 49 999 obyvatel, od 50 tisíc do 99 999 obyvatel, nad 100 tisíc obyvatel a pro Prahu. Ve vlastním a družstevním bytě velikost bydliště nehraje roli. Normativy pro výpočet příspěvku na bydlení by se mohly od října podle návrhu MPSV zvýšit o 2 000 až 4 500 Kč, nejvíc by měly růst malým domácnostem. |
„Vezměte si za příklad domácnosti dvou důchodců. Stát o této domácnosti ví prakticky všechny potřebné informace. Na jaké adrese bydlí, jestli bydlí ve vlastním domě, jakou má výši důchodů a pracovních příjmů, jaký má bankovní účet a jakou má asi spotřebu plynu, vody a elektřiny,“ vyjmenoval s tím, že dané informace jsou roztroušené v různých databázích, které spolu vzájemně nespolupracují.
„Pokud by stát byl schopen tyto informace využít, může domácnost důchodců přímo oslovit s tím, že mají nejspíš nárok na dávku v určité výši a že pokud upřesní pár informací, dávka jí bude zaslána na účet. Pokud domácnost mezi roky nemění technologie, je stát schopen dávku vyměřit i příští rok, protože spotřeba nejspíš bude podobná jako tento rok,“ uvedl.
Vláda i resort práce sociálních věcí ohledně příspěvku na bydlení zdůraznili, že formulář je již zjednodušený. Resort na svých stránkách uvádí, že žádost zabere jen několik minut. „Maximum informací si stát zajistí sám. Zároveň se náklady na bydlení a příjmy rodiny revidují již pouze jednou za půl roku. A navíc všichni stávající příjemci příspěvku na bydlení mohou své pravidelné zúčtování provést také v novém online prostředí,“ stojí na webu ministerstva.
V červenci resort vyplatil 177 tisíc příspěvků na bydlení. Podle ministerstva na něj však může mít nárok až 280 tisíc domácností.
Minulá i současná vláda zaspala
Stát navíc posledních deset let podle Jahody hledá, jak na trh s nájemním bydlením dostat sociální bydlení. „Institut, který je ve vyspělých zemích naprosto běžný a který vede k tomu, že chudí lidé nekončí v předražených ubytovnách. Jde o oblast, kde stát dlouhodobě selhává z důvodu ideologických střetů mezi jednotlivými aktéry politiky,“ doplnil s tím, že minulá i současná vláda zaspala.
Dodal, že kdyby minulá i současná vláda sledovala data a průběžně je analyzovala, měli bychom již před rokem odpověď na otázky, na které se dnes ptáme. „Například, jestli jsou normativy u příspěvku na bydlení nastaveny v optimální výši, jak dopadne náhlé zvýšení cen energií na české domácnosti a jak by na to vláda mohla reagovat,“ zdůraznil a současně komentoval nedávný příspěvek pět tisíc korun pro rodiny.
„Otázky typu proč pět tisíc korun, proč s příjmem do milionu, proč milion hrubého a ne čistého, proč dítě do 18 let? Kdyby se ministr poradil, určitě bychom mu řekli, jaký dopad opatření jde očekávat při různých variantách a kde je případný problém,“ dodal.
I jiní experti na sociální problematiku dříve příspěvek kritizovali. Podle nich byl totiž příliš plošný. Poukazovali například na to, že jednorázová podpora rodinám v potížích příliš nepomůže. Doporučovali třeba navýšení dětských přídavků a příspěvků na bydlení. Někteří kritici mluvili také o uplácení voličů před podzimními volbami.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka 16. září na Twitteru uvedl, že již příspěvek 5 tisíc korun dostalo přes 1,1 milionu dětí. „Žádostí bylo za první měsíc opravdu hodně a nám se podařilo téměř všechny vyřídit v rekordním čase. Mám z toho radost. Ukázalo se, že digitalizace je správná cesta,“ dodal ministr. Za první měsíc požádalo o jednorázový příspěvek na dítě 610 tisíc lidí, vždy jde o jednoho z rodičů, případně pěstounů dětí do 18 let, upřesnil v září resort.
11. května 2022 |
