Zároveň je do budoucna optimistou v otázce dostupnosti a ceny plynu vzhledem k tomu, že nalezišť po světě je dostatek a nyní se investorům začne vyplácet otevírat nové vrty. Málokdo bude chtít nakupovat od Ruska jako nesolidního a nespolehlivého partnera, míní.
„Rádi bychom vyslali optimistickou zprávu. Zatímco nejlepší naleziště ropy jsou pryč, zemního plynu je po celé zeměkouli habaděj a naleziště jsou stále dostupná. Když plyn přišel na trh, stál 70 procent hodnoty ropy při přepočtení na jednotku energie, postupně klesl na 50 procent. Nyní stojí 130 až 160 procent a to není dlouhodobě udržitelné. Proto teď budou přicházet po celém světě pokyny, kdo má plyn, ať těží,“ řekl Řežábek.
Dnes jsou náklady na vytvoření vrtu a těžbu kolem 40 až 50 eur (přibližně 990 až 1 235 Kč) za MWh. Jakmile začnou nové vrty fungovat, cena začne výrazně klesat.
Zastropování cen plynu a elektřiny podepsal Zeman. Novela pomůže spotřebitelům |
„Dostaneme se na úroveň (obchodní ceny za plyn) okolo 100 eur za MWh (2 470 Kč),“ předpokládá Řežábek, zmínil, že stavba a spuštění takového inženýrského díla trvá obvykle tři až pět let. Koncem srpna cena plynu stoupla na rotterdamské burze na 300 eur za MWh, před začátkem války na Ukrajině začátkem letošního roku stála mezi 80 a 90 eury. Na konci první zářijové dekády zase klesla na méně než 200 eur.
Investorům se dlouho příliš nevyplácelo investovat do nových vrtů, protože Rusové se snažili tyto jejich ceny „podstřelovat“, aby si zachovali zakázky. „Teď je Rusko nesolidní partner, se kterým nebudou státy chtít obchodovat, což je šance pro nové investory,“ řekl Řežábek. Ceny plynu by se měly držet ještě poměrně vysoko i příští rok, ale pak se předpokládá v dalších letech postupný pokles. Plyn navíc ještě dlouho bude v evropském energetickém mixu podle odborníků potřeba jako náhrada uhlí pro výrobu elektřiny, řádově půjde o desetiletí.
