Poslední čtyři roky byla ODS v opozici. Jaké máte nyní cíle?
Vyhrát a hlavně nebýt v opozici, z níž je těžké některé podstatné projekty prosadit. Po úspěchu v krajských volbách se ale naštěstí rozhýbala stavba dálnice, pracuje se na jižní tangentě, konečně se rozjela příprava stavby severní spojky a v srpnu se povolil provoz letiště. To bychom z opozice nedokázali. Chceme vytvořit tým hejtmana a primátorky, který bude pracovat pro rozvoj Budějovic.
Nemáte trochu obavy, že byste se dostala do hejtmanova vleku?
Myslím si, že jsem stejně pracovitá jako pan Kuba, rozhodně bych neměla být jen jeho figurka. Stojím v čele fakulty, která se dostala mezi pět nejlepších v zemi ve svém zaměření. Vím, jaké to je být šéf a mít za sebou tým lidí, kteří umějí ve svých resortech pracovat. Jako manažer jsem se osvědčila a mohu stejnou práci nabídnout i městu.
Na představení kandidátky jste radnici tepala za neschopnost stavět a za ignoraci dopravy. Co jste měla na mysli?
Je třeba rychle dokončit dálniční obchvat a snížit tranzit ve městě. Jižní spojku dodělá kraj příští rok a musí být co nejdříve hotová severní spojka. Tam radnice selhala se spoluprací s ŘSD, to jí vyčítám nejvíc. Trápí mě i podjezd pod nádražím, kde přes 10 milionů stál jen projekt, který nepůjde postavit. Prioritou je i most přes Vltavu z Litvínovic do Papírenské. Chceme více záchytných parkovišť na kraji města a ideálně je dostat pod zem.
Dagmar Škodová ParmováJednička kandidátky ODS se narodila a vyrůstala v Českých Budějovicích. Nyní je budějovickou a krajskou zastupitelkou. Po studiích na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity (ZF) a Univerzitě Jana Keplera v rakouském Linci působila na ZF a Ekonomické fakultě (EF) jako proděkanka. Pět let byla také prorektorkou univerzity a od roku 2019 vede EF jako děkanka, kde je zároveň docentkou na katedře regionálního managementu. Je vdaná a má tři děti. |
Most v Litvínovicích naráží na odpor místních. Jak byste je přesvědčila, že by zde měl stát?
Budoucí silnice by se dala postavit tak, aby její kapacita pro provoz bohatě stačila a nebyla přitom hlučná. Víme o tom, že obyvatelé obce sepisovali petice a obraceli se na radnici, ale vždy je to otázka správného vyjednávání. Měli bychom jim na oplátku pomoci s jiným projektem.
Trochu to zní jako uplácení Litvínovických.
Není to v žádném případě uplácení. Lidé v obci si musejí uvědomit, že komunikace pomůže hlavně jim. Výrazně se pro ně zvýší dostupnost nemocnice, k níž nyní musí objíždět Vltavu buď přes Včelnou, nebo přes křižovatku u vodárenské věže. Co si budeme povídat, tato křižovatka je dopravní peklo.
Zmínila jste i parkování. Kde by mohla stát záchytná parkoviště?
Logicky by podle mě měla stát u sjezdů z dálnice a sloužit lidem dojíždějícím za prací. Na severu už máme parkoviště Jírovcova a je to vzor, jak by se to mělo dělat. Chybí nám jedno na jihu nebo směrem od Brna. Pochopitelně by na parkoviště navazovala MHD, nebo sdílená doprava na kole či koloběžce.
Jenže pak by měla radnice nějak koloběžky regulovat.
To rozhodně ano. Musí se jasně říci, kde mohou jezdit nebo kde je poté nechat. Vídám před fakultou, jak se tu koloběžky samovolně hromadí. Ideální by bylo, kdyby po městě stála hnízda, kde by je bylo možné nechávat či dobít.
Před třemi roky jste navrhovali dostat do krajského města aprobované učitele, a to i za cenu motivačních bonusů. Je to pro vás stále tématem?
Stále více nám budou scházet fyzikáři, matikáři či IT učitelé, a to ve velkých počtech. Chci zmapovat situaci i na základních školách a s týmem připravíme program, který do města přitáhne absolventy a kvalitní učitele odjinud. Kraj teď takový program dělá pro lékaře a ukazuje se to jako správná cesta.
Nemělo by město v tomto ohledu víc spolupracovat s pedagogickou fakultou univerzity?
Samozřejmě, město musí mít svou strategii pro rozvoj školství a podle potřeb ladit umístění absolventů fakulty i další kvalifikaci pedagogů. Absolvent je sice ze školy nějak připravený, ale pak učí desítky let a musí mít možnost si rozšířit odbornost. My už dnes učíme učitele, jak programovat virtuální realitu. Ale obecně je třeba posílit spolupráci s univerzitou jako celkem. Studenti by také měli mít možnost podílet se na vzniku zásadních projektů ve městě. Radnice je ale nezapojuje.
Předvolební rozhovoryV MF DNES postupně vycházejí rozhovory s vybranými kandidáty na primátora Českých Budějovic. Následovat budou: Juraj Thoma (Občané pro Budějovice) a Jiří Svoboda (ANO) Už vyšlo: |
Budete mít učitelům z čeho nabídnout bydlení? Asi 1 800 městských bytů je málo a projekt na 300 jednotek ve Čtyřech Dvorech s tím příliš nepohne.
Mám obavy, že tento projekt zůstane jen na papíře. Určitě bychom budovali další městské byty a příležitost vidím v dolním areálu nemocnice, kde má mimo jiné vyrůst domov pro seniory. Obrovský potenciál je i v Žižkových kasárnách, které jsou přímo v centru. Limitem je rozloha města, to ale musíme umět obrátit ve výhodu a budovat byty tak, aby z nich byly základní služby dostupné pěšky. Určitě by na to měl rozpočet města stačit.
Mohlo by město garantovat pod vaším vedením dostupné městské bydlení?
Myslím si, že to je možné. Vnímám to jako doplněk k enormně navýšeným cenám bytů i podnájmů. Město musí zajistit pro své cílové skupiny důstojné bydlení se schůdnými cenami. Rozhodně chceme zajistit kapacity pro příchozí zdravotníky, učitele či policisty, aby nemuseli řešit hypotéky. Nízkopříjmové skupiny na ulici také určitě nenecháme, brala bych to jako porušení společenské smlouvy.
Co by podle vás pomohlo najít pro MHD řidiče a zajistit dostatečnou obslužnost, když náklady na provoz strmě rostou?
Město by se mělo přestat tvářit, že to je věc jen vedení dopravního podniku. Ten by měl dostávat od města jasná zadání. Na radnici musí sedět tým lidí, který dokáže skloubit možnosti města s požadavky zaměstnanců i cestujících, ale nikdo takový tam není. Pokud povedeme město, využiji znalosti kolegů z fakulty a lidí z naší kandidátky, kteří mají zkušenosti s řízením firem.
Skoro to vypadá, jako byste chtěla město vést jako firmu.
Tak bych to určitě nenazvala. (směje se) Město je sice organismus, který je v mnoha ohledech podobný firmě, ale musí fungovat jako rodina. Navzájem si v něm musíme poskytovat služby bez očekávání odměny. Musíme myslet na to, že náměstci a příslušní vedoucí odborů mají být kompetentní k tomu, aby mohli vést městské firmy a dokázali dělat správná rozhodnutí.
Roky se také mluví o vybudování hospice v lokalitě U Hvízdala, tam se ale musí město ještě vypořádat s převodem pozemků, které patří státu. Je to podle vás vhodná lokalita?
Pokud je to běh na dlouhou trať jako zde, měli bychom spíše hledat jiné místo. Populace nám stárne, takže řešením může být navýšení kapacit domácích hospiců. Sice tím přijdeme o lokalitu s vybudovaným zázemím, ale podobné zařízení může vyrůst i v areálu nemocnice kde jsou vhodné podmínky.
Mají podle vás Budějovice na to, stát se hlavním městem kultury?
Moc bych si to přála, protože jsem místní patriot. Pro město je to obrovská šance se zviditelnit, ale musíme kandidaturu důkladně připravit a také zvážit, zda velké projekty typu KD Slavie nebo multifunkční haly příliš nevyčerpají rozpočet města. Určitě bude třeba podpořit i menší alternativní formy kultury a vtáhnout do toho obyvatele města.
