Jejich jména jsou nyní vyryta na pomníku na vlakové zastávce v Milavčích.
Tragédie zasáhla nejen rodiny obou strojvůdců, ale i jejich kamarády a kolegy. Právě oni se rozhodli vybudovat na jejich památku pietní místo. Na nákladech se podílely České dráhy a odborové organizace, jimiž byli strojvůdci členy – Federace strojvůdců a Cech strojvůdců České republiky.
„František Kubát a Rudolf Kloud byli zodpovědní, poctiví, čestní a velice slušní lidé, zkrátka správní chlapi,“ vzpomínal na kolegy Jaromír Ott z plzeňské základní organizace Federace strojvůdců, který se spolu s dalšími strojvedoucími, členy vlakových čet a výpravčími z Plzeňska a Domažlicka zúčastnil čtvrteční pietní akce v Milavčích.
„Podobných pomníčků je u tratí v Česku víc. Měly by sloužit i jako memento, aby se pracovalo na technických zařízeních, která by mohla podobným neštěstím zabránit,“ řekl prezident Federace strojvůdců Jaroslav Vondrovic.
Obě odborové organizace bezprostředně po tragédii otevřely na podporu rodin pozůstalých kolegů bankovní účet. Příspěvky pak rozdělily rovným dílem mezi obě rodiny. Manželka a dva synové po Františku Kubátovi, který řídil osobní vlak, se rozhodli peníze použít na výrobu laviček.
„Taťka měl rád přírodu, turistiku, práci se dřevem, práci v lese a nezištně pomáhal ostatním. Finanční prostředky tedy využijeme v tomto duchu. Z vlastního lesa, o který se taťka s mamkou pečlivě staral, chceme zajistit dřevo na výrobu turistických laviček a posezení. Sami nebo s pomocí přátel lavičky vyrábíme a dáváme do přírody. Využijte je pak při svých toulkách k odpočinku a zavzpomínejte,“ napsali synové Jan a Martin.
Kromě strojvedoucích zemřela při nehodě jedna z cestujících, která seděla v osobním vlaku Regioshark. Dalších asi 60 lidí se zranilo. Náraz byl tak silný, že Západní expres z Mnichova vedený lokomotivou Siemens-Herkules německého dopravce odtlačil lehčí regionální vlak o 75 metrů zpátky po trati. Škoda přesáhla 178 milionů korun.
Podle závěrečné zprávy Drážní inspekce (DI) nehodu zavinil strojvůdce rychlíku Rudolf Kloud tím, že nerespektoval červené světlo odjezdového návěstidla.
„Šlo o nedovolenou jízdu vlaku Ex 351 za úroveň hlavního odjezdového návěstidla S1 s návěstí Stůj, vjetí do postavené vlakové cesty pro protijedoucí vlak Os 7406, následná srážka a vykolejení obou vlaků,“ stojí ve zprávě. Současně inspekce uvedla, že se nepodařilo zjistit, proč strojvedoucí nereagoval na návěst Výstraha vjezdového návěstidla výhybny Radonice a následně na návěst Stůj odjezdového návěstidla výhybny Radonice.
Letecké záběry srážky vlaků (4. 8. 2021)
4. srpna 2021 |
Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvSe závěrem, že jediným viníkem je právě strojvedoucí rychlíku, nesouhlasí představitelé obou organizací. Podle nich závěrečná zpráva přinesla spíše více otázek než odpovědí, proč k tragédii došlo.
„Oba strojvedoucí patřili mezi nejspolehlivější a nejzkušenější. Rudolf Kloud patřil mezi nejlépe hodnocené. Měl velké zkušenosti na této trati, navíc se jednalo o pravidelné křižování vlaků v pravidelném čase,“ řekl předseda Cechu strojvůdců Vlastimil Jelínek.
Ten je jedním z iniciátorů dopisu adresovanému letos v červnu ministrovi dopravy, kde upozorňuje na dlouhodobou špatnou situaci v oblasti bezpečnosti a provozování drážní dopravy vzhledem k narůstajícímu počtu mimořádných událostí.
„Statistika projetých návěstidel za posledních deset let vykazuje téměř stoprocentní nárůst, který se evidentně nezastavil ani po zavedení sankčního systému pro strojvedoucí,“ stojí v dopise. Tento stav by se měl podle nich řešit systémově a ne sankcemi a ekonomickými úsporami.
Příkladem jsou tragické nehody v Bohumíně, Českém Brodě, Perninku či nehoda s velkou hmotnou škodou v Plané u Mariánských Lázní.
Spolehliví a nejzkušenější
„Je třeba, aby na tratích začala fungovat zařízení, která by eliminovala možnou lidskou chybu a zabránila podobným neštěstím,“ řekl ve čtvrtek Vondrovic.
Výhybna v Radonicích je dálkově řízená ze stanice v Domažlicích. Frekventovaná jednokolejná mezinárodní trať spojující Německo s Plzní je v úseku mezi Plzní a Stodem vybavena takzvaným automatickým blokem, kdy jsou kódy z návěstidel přenášeny strojvedoucímu přímo do kabiny lokomotivy. V dalším úseku směr Domažlice a Česká Kubice toto zabezpečení již není.
Strojvedoucí se řídí jen tím, co vidí na semaforech, a svoji bdělost potvrzuje pravidelným zmáčknutím tlačítka bdělosti. Navíc do lokomotiv německého dopravce se kódy z automatického bloku nepřenášejí.
Výhybna Radonice, kde se měly vlaky křižovat, a ani stanice v Domažlicích nejsou vybaveny diagnostickým zařízením s možností ukládání dat své činnosti. Ani odtud, zpětně, nebylo možné zjistit, co tragédii předcházelo.
Podle autorů dopisu adresovanému ministrovi dopravy zpráva DI například neuvádí, jak bylo rychločinné brzdění rychlíku aktivováno, zda vzrostlá vegetace rostla v ochranném pásmu trati a nemohla negativně ovlivnit výhled na trať, ve zprávě se nedočtou nic o stavu svršku a typu kolejnic a jejich izolačního stavu s ohledem na provoz traťového zabezpečovacího zařízení, nebo na jakou vzdálenost bylo možné bezpečně vidět návěst Stůj odjezdového návěstidla, které je v Radonicích umístěné v oblouku.
„Nebyla ani prokazatelně vyloučena zdravotní indispozice strojvedoucího. Ve zprávě se sice uvádí, že v době okamžiku srážky byly vykázány známky životní reakce obou strojvedoucích, ale to nevylučuje náhlý zdravotní kolaps,“ upozornil Ott s tím, že strojvedoucí byl označen za jediného viníka a rodina tak nemá nárok na odškodnění za pracovní úraz.
Ministerstvo dopravy tvrdí, že se bezpečností na železnici zabývá dlouhodobě. „Proto jsme také ve spolupráci s Drážním úřadem připravili dotazník pro strojvedoucí. Reagujeme tak na častější případy projetí návěsti Stůj a chceme přímo od strojvedoucích zjistit, které faktory podle jejich názoru ovlivňují výkon profese. Výsledky tohoto dotazníku pak využijeme ke zlepšení pracovního prostředí na české železnici,“ sdělil mluvčí ministerstva Martin Brychta.
Evropský zabezpečovací systém ETCS, který je schopný vlak sám zastavit a dohlíží na to, zda se souprava pohybuje v přesně vymezeném úseku trati, by se měl podle Správy železnic začít budovat v roce 2026.
„Správa železnic připravuje mezi Plzní a Domažlicemi modernizaci trati. Ta je rozdělena na stavební úseky. Zastávky Milavče se týká modernizace úseku Stod – Domažlice. Bude to novostavba dvoukolejné trati v úseku Stod – Holýšov, dále rekonstrukce a elektrizace stávající trati až do Blížejova, a nakonec novostavba dvoukolejné trati Blížejov – Domažlice. Součástí modernizace je vždy instalace moderního zabezpečovacího zařízení, v tomto případě ETCS. Po zprovoznění tohoto úseku tedy bude trať zabezpečena evropským traťovým zabezpečovačem ETCS. Realizace stavby by měla začít v roce 2026,“ uvedl mluvčí Správy železnic Jan Nevola.
U Milavčí likvidovali zdemolovaný vagon (30. 9. 2021)
30. září 2021 |
