Švýcarsko je již více než pět stovek let fakticky neutrální zemí, nový průzkum veřejného mínění však dokazuje, že stále více jeho obyvatel se domnívá, že to není nejlepší způsob ochrany jejich země. Pokukování po NATO je tak jedním z důkazů, jak velký vliv měla ruská invaze na Ukrajinu na Evropu. Zprávy ze Švýcarska přicházejí krátce poté, co Švédsko a Finsko porušily desítky let trvající dohody o neutralitě a hodlají vstoupit do NATO, protože je k tomu přiměla Putinova válka na východě.
Celkově je podpora neutrality ve Švýcarsku stále vysoká, 89 procent respondentů se vyslovilo pro neutralitu, ale vůbec poprvé po dvaceti letech tento podíl klesl.
Ještě v lednu, před ruskou invazí na Ukrajinu, bylo pro neutralitu země celých 96 procent Švýcarů, za pouhých šest měsíců však podpora klesla o osm procent. Více než polovina Švýcarů je nyní pro sblížení své země s NATO, ačkoli pouze 27 procent z nich chce, aby země do NATO skutečně vstoupila.
Nejnovější výsledky této studie se porovnaly s podobným průzkumem, který byl zveřejněn v lednu.
Průzkum rovněž odhalil, že 80 procent Švýcarů je nyní pro to, aby jejich země měla silnější armádu, přičemž rekordních 74 procent respondentů tvrdí, že tato armáda by měla být plně vybavena. V současnosti má země asi stovku stárnoucích tanků Leopard 2 a asi tři stovky obrněných transportérů. Co se týče vzdušných sil, země operuje s desítkami stíhaček Hornet, Freedom Fighter a Tiger II. Švýcarsko však disponuje jedněmi z největších záložních sil v Evropě. V roce 2017 sloužilo ve švýcarské armádě 120 496 vojáků, z nichž bylo 9 163 stálých zaměstnanců. Dalších bezmála čtyřicet tisíc bylo v záloze.
Česko pod palbou švýcarských stíhaček. Simulace vyvolala pobouření |
Devatenáct procent Švýcarů si zároveň přeje, aby jejich vláda vydala více peněz na zlepšení těchto sil. Přitom ještě na začátku letošního roku to bylo jen sedm procent. Země již v červnu 2021 souhlasila s nákupem 36 nových stíhacích letounů Lockheed Martin F-35A, výsledek však ještě podlehne referendu.
Přibližně 58 procent Švýcarů se také domnívá, že ozbrojené konflikty v Evropě budou v důsledku ruské invaze častější, každý třetí Švýcar uvedl, že je více znepokojen válkou na Ukrajině.
Švýcarsko je oficiálně neutrální od podepsání Pařížské smlouvy v roce 1815 po konečné porážce a abdikaci Napoleona Bonaparta. Švýcarská konfederace však byla fakticky neutrální již od roku 1525, kdy se zavázala, že po porážce s Francouzi v bitvě u Marignana o deset let dříve již nikdy nepovede útočnou válku. Švýcarsko si fakticky může nárokovat jeden z nejdéle trvajících paktů o neutralitě na světě, který dodržovalo po celou dobu obou světových válek.
