Abú Muhammad kráčí po homské ulici Al-Hamídíja se starými petrolejovými kamínky. Potřebuje je nechat bezodkladně spravit. Když však dorazí do krámku, kde je nedávno koupil, odmítají ho a sdělují mu, kde je problém. Kamínka používá příliš často a navíc s nekvalitním palivem.
Homské tržiště s měděnými tepanými předměty prodává mosazné lampy i staré vařiče. Jako vše v Sýrii i toto místo se za minulých deset let drasticky změnilo, píše Al-Džazíra.
„Do roku 2010 byli našimi zákazníky západní i arabští turisté, kteří si výrobky kupovali jako suvenýry a platili za ně dolary. Byla to doba blahobytu a nám se dařilo dobře,“ říká abú Chálid, který převzal řemeslo po svých předcích. Když válka dorazila do Homsu, tržiště bylo poničeno a obchod se zastavil.
„Vrátili jsme se a krámy v roce 2015 znovu otevřeli, ale klientela se změnila stejně jako příjmy. Chodí sem chudí Syřané a většinou potřebují opravit dlouho zapomenutá petrolejová kamínka,“ říká abú Chálid. Nejčastěji je potřeba vyměnit hořáky, což vyjde až na 15 000 syrských liber (89 korun). Je to minimum ve srovnání s tím, co obchodníci požadovali za lepších časů.
Je o 18 procent elektřiny méně než před válkou
Za války byly poničeny čtyři ze čtrnácti syrských elektráren, takže k dispozici je ve srovnání s předválečnou dobou o 18 procent elektřiny méně. Vláda proto zavedla úsporné schéma, podle nějž připadá na každých devět nebo deset hodin přerušené dodávky jedna hodina proudu. Rodiny jsou nuceny hledat náhradu.
Matka devíti dětí Amíra Júsifová bydlí v damašské čtvrti Báb Túmá a lituje, že se petrolejového vařiče zbavila. „Před válkou se nám žilo dobře a já se rozhodla, že už ho nepotřebuji. Bydlím v bytě a nemohu si rozdělat oheň jako lidé na venkově, kamínka jsou pro mne jediná možnost, jak uvařit,“ říká žena. Kromě dětí má i 13 vnoučat a byla nucená si znovu petrolejové hořáky koupit za 60 000 liber.
Vesničané si venku dělají ohně ze směsi sušeného trusu zvířat, sena a dřeva. Dodávka plynových bomb někdy tvá i tři měsíce a bomby vydrží jenom 20 dní. Když je zima, choulí se u ohňů celé rodiny.
Klan Abdarrázika Tulajmáta se zabýval mnoho let prodejem petrolejových lamp a kamen, s elektřinou ale poptávka zeslábla, teď se zájem obnovil. „Podobně jak ostatní obchodníci jsme vytáhli ze skladů to, nač jsme už dávno zapomněli. Rychle se to vyprodalo, tak jsme vyrobili další, větší, a prodali o něco dráž. Kamínka se prodávají po 4 000 librách, lampy stojí 20 000,“ říká Tulajmát.
Deset let syrské války. Asad je pevně u vesla, ale ekonomika se hroutí |
Syrská vláda připisuje potíže americkým sankcím, které mají podle USA finančně potrestat prezidenta Bašára Asada a jeho spojence. Postihují ale všechny Syřany.
Homsan Luaj Muhammad má tři děti a v jeho domácnosti měli petrolejové lampy jako dekoraci. Teď je zprovoznili, protože s minimální spotřebou petroleje hoří mnoho hodin. Třiadvacetiletá studentka techniky Nagham Kásimová měla svíčky vždy spojené s romantikou. „Když jste ale nuceni je používat po mnoho hodin, romantika je ta tam. Svíčky jsou symbolem války, kterou se nenecháme zdolat. Mí přátelé i já a všichni studenti, které znám, jsme houževnatí. Nepodlehli jsme temnotě a studujeme při světle svíček,“ řekla Kásimová.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
