Jihoafrická biotechnologická společnost Afrigen vyvíjí vlastní vakcínu proti...

Jihoafrická biotechnologická společnost Afrigen vyvíjí vlastní vakcínu proti covidu-19 v rámci iniciativy Světové zdravotnické organizace (WHO) za rovný přístup k očkovacím látkám. (5. října 2021) | foto: Profimedia.cz

Ekonomická válka o vakcíny v Africe. BioNTech nařkli z nátlaku vůči konkurenci

  • 9
Nezisková nadace financovaná německým výrobcem vakcíny proti covidu-19 BioNTech se staví proti iniciativě Světové zdravotnické organizace (WHO), jejímž cílem je pomoci africkým národům vyvinout vlastní vakcínu proti covidu-19. Nadace je varuje před právními důsledky, ukazují odhalené dokumenty. BioNTech je proto podezírán, že sleduje vlastní finanční zájmy.

WHO spustila v červnu 2021 v Jihoafrické republice program zaměřený na tvorbu vakcíny proti koronaviru po vzoru očkovací látky americké společnosti Moderna. Organizace si vybrala tuto vakcínu, protože Moderna se v červenci na čas vzdala svých patentových práv na látku a zavázala se, že během trvání pandemie nebude uplatňovat své patentové právo. Není ale jisté, jakým způsobem bude postupovat po konci pandemie.

Iniciativa chce docílit rovnoměrnější distribuce vakcín. WHO opakovaně upozorňovala, že očkovací kampaň chudších států se potýká s tím, že bohatší státy si uzmuly větší část vakcín pro sebe. WHO varuje, že tím dochází k prodlužování pandemie.

Vakcíny vyvíjené v Africe by neměly být chráněny patenty jako ty od Moderny či Pfizeru/BionNTechu. WHO a další angažované organizace, Zdravotní organizace Africké unie (Africa CDC) a Medicines Patent Pool (MPP) podporovaná OSN, hodlají očkovací látky poskytnout dalším rozvíjejícím se zemím v Asii či Latinské Americe jako takzvanou otevřenou technologii (open-source technology), tedy volně přístupnou technologii, kterou si jednotlivé země mohou upravovat podle svých potřeb.

A právě vůči této myšlence se krátce po spuštění iniciativy vymezila zdravotnická nezisková nadace kENUP. V dopise africkým vládám včetně jihoafrické získaném zdravotnickým serverem BJM a německým deníkem Welt varuje, že projekt by měl „být okamžitě ukončen“, aby se zabránilo „poškození Afrigenu, BioNTechu a Moderny.“ Afrigen je jihoafrická farmaceutická společnost pověřená výrobou mRNA vakcíny podle vzoru Moderny.

Podle nadace, jelikož se Moderna vzdala udělení patentu jen na určenou dobu, „vyhlídky na udržení projektu se nezdají jako velmi slibné“. Nadace upozorňuje, že po uplynutí doby by mohl Afrigen čelit právním důsledkům. „Nedoporučuje“ proto vývoj vakcíny.

MPP odmítla stanovisko kENUP jako „nepodložené fámy“ o „porušování patentů“. Trvá na tom, že vše, co činí, je legální. Odkazuje na ustanovení jihoafrického zákona, který opravňuje vědce k výzkumu a vývoji bez ohledu na patentovou ochranu.

KOMENTÁŘ: Velká patentová loupež. Zmizí motivace vyvíjet vakcíny proti mutacím

Proti nadaci se postavil i Afrigen. „Nechápu, proč se kENUP aktivně a na mnoha fórech snaží podkopat práci Afrigenu. Odčerpává to energii, kterou jsme mohli vynaložit na výrobu vakcíny,“ řekl výkonný ředitel společnosti Petro Terblanche, podle něhož společnost musela spousta času trávit obhajobou projektu před jihoafrickými finančníky a politiky.

„Nekopírovali jsme Modernu. Vyvinuli jsme vlastní technologii, protože nám Moderna žádnou neposkytla,“ řekl Terblanche agentuře Reuters. „Začali jsme se sekvencí od Moderny, protože byla z našeho pohledu nejlepší startovací materiál. Ale tohle není vakcína Moderny, je to mRNA vakcína od Afrigenu,“ dodal. 

V lednu Afrigen úspěšně reprodukoval vakcínu se vzorem od Moderny. Nyní experimentuje s dalšími formulemi, aby učinil její výrobu levnější a dosáhl toho, že nebude třeba zmrazovat ve skladu, což v Africe představuje problém.

Napojení nadace na BioNTech

Samotná nadace je podezírána, že postupuje kroky proti výrobě africké vakcíny kvůli zájmům BioNTechu. Welt připomíná, že předseda nadace Holm Keller přiznal, že od BioNTechu dostává nadace peníze. Není jasné, o jak velkou částku se jedná. Německá farmaceutická společnost odmítla též říci, jakou práci pro ni nadace přesně dělá.

Keller prozradil, že kENUP spolupracuje na africké očkovací iniciativě BioNTechu. Organizace uspořádala setkání zástupců společnosti s africkými ministry, na němž padlo prohlášení o záměru vybudovat v tomto roce v Africe zařízení na výrobu mRNA vakcíny, které by tvořilo „centrální uzel“ pro produkční síť schopnou na kontinentu vyrábět několik stovek milionů dávek očkovací látky. BioNTech už podepsal o výstavbě závodu memorandum s vládami Rwandy a Senegalu. 

Nedostatek vakcín by řešilo partnerství výrobců. Nechtějí se ale dělit o patenty

„Pokud provozujete neziskovou nadaci a snažíte se lidem zabránit ve vývoji život zachraňujících vakcín, pak nevím, jaký je váš plán, ale dost zapáchá,“ zkritizovala BioNTech právnička a zdravotní aktivistka Ellen ’t Hoenová. „Jestliže je kENUP na výplatní listině BioNTech, pak by BioNTech měl nést odpovědnost za tento druh chování.“

BioNTech odmítl obvinění s tím, že se „soustředí na vlastní řešení“ a nemá žádný „zájem v ovlivňování už probíhajících nebo budoucích možných iniciativ“. Dodal, že slib společnosti nabízet vakcínu v Africe za neziskovou cenu je dokladem, že nemá na celé záležitosti ekonomické zájmy.

Spor o poskytnutí patentů je dlouhodobý. BioNTech i Moderna, která podobně v Africe pracuje na vlastní vakcinační iniciativě, opakovaně své technologie odmítly sdílet s tím, že se obávají poškození kvality produktu a tedy ohrožení zdraví očkovaného.

Farmaceutické společnosti našly své zastánce například v postavě bývalé německé kancléřky Angely Merkelové, která je též toho názoru, že problémem při tvorbě vakcín jsou výrobní kapacity a standarty kvality, nikoliv patenty. Právníci varovali, že by se vzdáním se ochrany duševního vlastnictví v případě očkovacích látek proti koronaviru vytvořil precedens pro zřeknutí se patentů na jiné léky.

„K výzkumu vakcín a léků se firmy uchylují jen v případě, že mají po určitou dobu právo na výlučné zpeněžení svých investic. To zajišťují patenty. Bez nich by startupy a podniky, které jsou odkázány na zdroje od třetích osob, nezískaly prostředky na rozvoj,“ podotkl ve svém komentáři pro iDNES.cz ekonom Marek Loužek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video