Fiala, jehož schopnosti zpochybňovali i někteří komentátoři, dokázal s koalicí Spolu v závěru kampaně předstihnout do té doby jasně vedoucí hnutí ANO a úspěšná se ukázala i jeho strategie vytvoření dvou volebních bloků - konzervativního a liberálního, které ve volbách získaly 108 poslanců.
Svou si pak Fiala prosadil i proti prezidentovi Miloši Zemanovi, který nejprve naznačoval a pak otevřeně uvedl, že nehodlá jmenovat Piráta Jana Lipavského ministrem zahraničí.
Nakonec Zeman, jemuž nový premiér pohrozil kompetenční žalobou k Ústavnímu soudu, ustoupil a vládu jmenoval i s Lipavským. Až časem se ukáže, zda za tím nebyla i nějaká jiná dohoda premiéra s prezidentem kromě toho, že se Fiala zaručil, že všichni členové jeho vlády budou ctít koaliční dohodu.
Stříbrná příčka pro lídra hnutí STAN
Pomyslná stříbrná příčka v letošním roce v české politice patří Vítu Rakušanovi. Ve volbách do Sněmovny dostal Rakušan po výrazném vystupování v závěrečných předvolebních debatách vůbec nejvíc preferenčních hlasů ze všech kandidátů - 59 792.
Jím vedenému hnutí Starostové a nezávislí se povedlo z pozice nejslabšího uskupení ve Sněmovně v minulém volebním období dostat do pozice nesrovnatelně silnější se 33 poslanci. To je jen o jednoho méně než má Fialova ODS. Vedlejším efektem bylo patrné poškození vztahů s Piráty, kteří šli do voleb v koalici se STAN v původně silnějším zastoupení na společných kandidátkách a zaplatili i větší část kampaně, ale nakonec získali kvůli preferenčním hlasům jen čtyři poslance. To bude mít jistě i v budoucnu ve vztahu obou uskupení bouřlivější dohru.
Sám Rakušan získal v nové vládě jednu z nejsilnějších pozic ministra vnitra a dokonce se objevily i úvahy, zda by nemohl kandidovat na Hrad. „Chci ukončit spekulace o mé kandidatuře v nadcházejících prezidentských volbách. Nebudu se jich osobně účastnit,“ uťal tyto úvahy Rakušan na Twitteru s tím, že se musí věnovat práci ministra vnitra.
Šéfka TOP 09 nejvýše postavenou političkou
Místo na stupínku vítězů si v letošním roce v české politice vysloužila i šéfka TOP 09 Markéta Pekarová. Svou stranu díky strategickému spojenectví s ODS a lidovci nejenže hravě dostala do Sněmovny, ale i do vlády. Sama Pekarová Adamová, která měla původně ambici vést ministerstvo práce a sociálních věcí, díky dohodě koalic SPOLU a PirSTAN získala křeslo šéfky Sněmovny a je tak nejvýše postavenou ženou v zemi.
Mezi letošní vítěze lze řadit i nového ministra zahraničí Jana Lipavského. Nebyl sice zvolen do Sněmovny, ale štěstěna mu přála, když při koaličních vyjednáváních Pirátům připadlo ministerstvo zahraničí. Zbytek pak zařídil při jednání s hlavou státu premiér Fiala, když Lipavského do vlády prosadil.
S velkou mírou nadsázky lze, když je řeč o letošních vítězích, zmínit i starostu Nového Města na Moravě Michala Šmardu, který suverénně vyhrál souboj na sjezdu ČSSD o nového předsedu strany. Může to ale také velmi snadno být Pyrrhovo vítězství. Dostal se do čela silně zadlužené strany, která bude bojovat o přežití v komunálních a senátních volbách.
Propadák sociální demokracie a komunistů
Sociální demokracie - a obecně levice - totiž patří mezi hlavní poražené v domácí politice v roce 2021. Titul poraženého číslo jedna tak patří bývalému ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi, který ČSSD přivedl ke katastrofálnímu výsledku 4,65 procenta hlasů, po němž sociální demokracie vypadla ze Sněmovny.
Voliči neocenili dostatečným počtem hlasů Hamáčkovu strategii úzké spolupráce s hnutím ANO, s nímž strana vstoupila do vlády podporované komunisty. Když se Hamáček vzdal funkce šéfa strany, odnesla tuto strategii i bývalá ministryni práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která drtivě prohrála na sjezdu ČSSD s kritikem úzké spolupráce s ANO Šmardou.
Fiaskem levice je i konec KSČM ve Sněmovně. Třicet dva let po Sametové revoluci a přesně sto let od vzniku komunistické strany v Československu. To dělá jednoho z hlavních poražených i bývalého šéfa komunistů Vojtěcha Filipa, který sázel na „drobečkovou“ politiku - tedy kolik drobků spadne z vládního stolu i komunistům. Voliče to neoslovilo.
Pokud bychom skončili v opozici, tak bych tam neseděl, říkal Babiš. Teď může zkusit Hrad
Mezi poražené letošního roku jednoznačně patří i bývalý premiér a šéf ANO Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman. Babiš původně ani nepočítal, že by ve Sněmovně v případě volební prohry zůstal jako opoziční poslanec. „Pokud bychom skončili v opozici, no tak bych tam neseděl,“ prohlásil těsně před volbami.
Po pár dnech se ze zklamání z volební porážky vzpamatoval. „Půjdeme do opozice bez jediného pokusu. Nelpíme na žádných funkcích, nebudeme nic blokovat. Záleží mi na tom, aby naše země prosperovala jako za naší vlády,“ ohlásil v polovině října. Svou prohru s pětikoalicí se může pokusit zmírnit v bitvě o příštího prezidenta.
Zemanovy nezdary: Sputnik, Koudelka, Dukovany, Lipavský...
Miloše Zemana na seznam letošních hlavních poražených řadí série jeho nezdarů. Nepodařilo se mu prosadit, aby Česko dovezlo a očkovalo ruskou vakcínou Sputnik proti covidu. Nedokázal prosadit, aby skončil šéf BIS Michal Koudelka, ani to aby ve hře o stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany zůstal ruský Rosatom.
Navíc byli z České republiky vykázáni ruští diplomaté kvůli napojení na ruské tajné služby. Babišova vláda je vyhostila v reakci na důvodné podezření, že za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích byli důstojníci vojenské tajné služby GRU.
Zemanův špatný rok korunoval jeho neúspěšný boj proti jmenování Lipavského ministrem zahraničí. Těšit ho tak letos může jen to, že ho dokázali zachránit lékaři z Ústřední vojenské nemocnice v Praze, kam musel být převezen z Lán, a že nepřišel o pravomoci, jejichž dočasné odebrání Zemanovi politici nové vládní koalice zvažovali.
Mezi letošní poražené v české politice patří také bývalý poslanec Václav Klaus mladší, který vzdal svou snahu dostat do Sněmovny hnutí Trikolóra, které vytvořil, ještě než vůbec přišly volby, a z politiky zcela odešel. Ve srovnání s letošními nezdary levicových politiků, Babiše a Zemana, jde ale spíše o drobnou a nepříliš významnou epizodu.
17. prosince 2021 |
