Třiasedmdesátiletá právnička a poradkyně prezidenta Miloše Zemana pro justici stála v čele resortu od konce dubna 2019. Ve vládě Andreje Babiše tehdy nahradila úředníka Jana Kněžínka, který rezignoval po deseti měsících. Své působení v čele ministerstva nyní zhodnotila tak, že se podařilo splnit převážnou většinu úkolů obsažených v programovém prohlášení vlády.
„Namátkou jde o spotřebitelskou novelu občanského zákoníku, která zlepšuje postavení spotřebitelů, novely předpisů omezující dětské dluhy, předpisy o nezabavitelných částkách lidí v exekuci a insolvenci, dohody o vině a trestu, transpozice k insolvencím, novela zákona o soudech a soudcích bránící přetěžování ve správním soudnictví, která na základě doporučení GRECO zavádí jednotný a transparentní systém přípravy na soudcovské povolání, či zákony řešící pandemii - lex covid justice I a II,“ uvedla Benešová.
„Mrzí mě, že se nepodařilo dokončit některé zákony, které ministerstvo spravedlnosti zpracovalo a které skončily v předchozí Poslanecké sněmovně,“ uvedla. Zmínila zákon o hromadných řízeních či takzvanou vyživovací novelu občanského zákoníku. „A nemohu ještě nevzpomenout zákon o státním zastupitelství,“ podotkla.
Benešová vystřídala svého předchůdce Kněžínka den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu obžalovat premiéra Babiše v dotační kauze Čapí hnízdo. Výměna na postu ministra spustila vlnu demonstrací pořádaných spolkem Milion chvilek, který krok označil za účelový a vyjádřil obavy, že Babiš dostane pod kontrolu justici.
Obstála Benešová jako ministryně?
Demonstranti zprvu požadovali především konec Benešové, protesty se ale postupně stočily i k prezidentu Zemanovi a k požadavku na Babišovu demisi. Na dvou hlavních demonstracích na Letenské pláni se pokaždé sešlo přes čtvrt milionu lidí, šlo o největší shromáždění od roku 1989.
Benešová k tomu nyní řekla, že ji protesty proti jejímu jmenování nemile překvapily. „Věřte, že to nebylo nic příjemného sledovat Václavské náměstí vyjadřující obavy, aniž byste cokoliv udělala. Myslím, že mi to ublížilo a nespravedlivě poškodilo profesní pověst. Přitom se žádné obavy nenaplnily. Snažila jsem se celou dobu o transparentnost. Při výběrových řízeních jsem do vedoucích funkcí jmenovala odborníky, kauzy jsem neohýbala a panu premiérovi jsem nestranila,“ zdůraznila.
Někdejší nejvyšší státní zástupkyně, exposlankyně a bývalá místopředsedkyně ČSSD Benešová už ministerstvo spravedlnosti v minulosti řídila, a to od července 2013 do ledna 2014 v úřednické vládě Jiřího Rusnoka.
Od Pavla Zemana to byl podraz, říká Benešová. Popsala i spor s Babišem |
„Od první ministerské mise se současná lišila tím, co s sebou přinesl covid. Měli jsme mnohem víc práce, celé to bylo hektičtější. Vláda zasedala i v noci. Zde bych ráda ocenila pana premiéra Babiše a jeho tah na branku a také to, jak se o celou problematiku zajímal do hloubky,“ podotkla.
Pochválila také spolupracovníky z úřadu. „Na ministerstvu jsou lidé na svých místech. Dokazuje to i poslední průzkum, podle kterého je zde spokojeno 80 procent lidí. Byl zde perfektní kolektiv, se kterým byla radost pracovat,“ řekla.
