„Rozhodl jsem se kandidovat v prezidentských volbách,“ sdělil Zemmour sedící před knihovnou do historického mikrofonu. Výběr kulis a celková stylizace videa podle tisku jednoznačně odkazují na projev prezidenta Charlese de Gaullea z června 1940.
Zemmour četl svůj projev, který doprovázely záběry násilností v ulicích, potyček i historické záběry. Hovořil u toho o nostalgii po Francii, která bývala. Ve svém emotivním projevu kladl důraz na hrdost a velikost francouzského národa a slíbil, že „zachrání Francii“.
„Jsme velký národ. Nenecháme se nahradit, nenecháme se kolonizovat. Musíme sebrat moc menšinám, které tyranizují většinu,“ prohlásil Zemmour. Kritiku od něj sklidili také současní představitelé francouzského státu, Evropská unie, soudní systém nebo imigrační politika.
Zemmour často zmiňuje historické zásluhy Francie a slavné osobnosti, nejinak tomu bylo i nyní, kdy jmenoval francouzské herce, vědce nebo zpěváky.
„Nepřestěhovali jste se, ale přesto máte pocit, že už nejste doma. Neopustili jste svou zemi, ale je to, jako by vaše vlast opustila vás. Stali jste se cizinci ve vlastní zemi,“ řekl Zemmour.
Zemmour pracoval jako politický komentátor v listu Le Figaro, později moderoval několik televizních pořadů. Svými názory zejména na postavení žen nebo migraci budí kontroverze. V minulosti byl už dvakrát odsouzen za podněcování k nenávisti, dalších devět soudních pří ještě neskončilo.
Během října a tohoto měsíce v několika průzkumech Zemmour předběhl tradiční představitelku krajní pravice Marine Le Penovou, která už v minulých prezidentských volbách v roce 2017 postoupila do druhého kola.
Francouzský Trump mířil na novináře. Na svou obranu vytáhl Alžbětu s puškou |
Zemmour sice oznámil, že se hodlá ucházet o post hlavy státu, účast ve volbách je však podmíněná podporou volených zástupců. Tu zatím podle všeho nemá.
Vysílání projevu v přímém přenosu sledovalo na Youtube přes 30 tisíc lidí, za tři hodiny od zveřejnění mělo 413 tisíc zhlédnutí. K Zemmourovu videu se pak na sociálních sítích vyjádřili politici napříč stranickým spektrem. Kritizovali morbiditu použitých záběrů, nereálnost obsahu projevu i jeho celkovou stylizaci.
„De Gaullův mikrofon, ale projev (maršála Philippa) Pétaina. Pompidouova knihovna, ale dopisy (krajně pravicového autora) Renauda Camuse. Beethovenova hudba, ale falešné tóny fantaskní minulosti pro prezentaci karikované současnosti. Francie si tuto zlovolnou inscenaci nezaslouží,“ napsal první tajemník socialistů Olivier Faure.
„Je to veš, která si stoupla na hlavu obra a napodobuje výzvu generála de Gaulla,“ řekl socialistický poslanec Boris Vallaud. „Projev, který Francii potápí do temného bahna, ale nepřináší žádná řešení,“ komentoval pak projev poslanec vládní strany Republika v pohybu (LREM) Bruno Bonnel. „Pracně a mravoučně čtený text a video hodné upoutávky na apokalyptický film,“ dodal.
Patetičnost a zobrazování násilí kritizovali i další poslanci za LREM, stejně tak „ubohé opičení se po De Gaullovi“, píše AFP. Sébastien Chenu z Národního sdružení (RN), strany Marine Le Penové, kritizuje „pochmurnou výpravu“ a projev „ve stylu všechno je na nic, který nedává žádnou naději“.
„V kandidatuře Érica Zemmoura je neustálá snaha ničit, rozdělovat, mluvit o úpadku, o velkých změnách a nedávat mladé generaci žádnou naději,“ domnívá se Damien Abad, šéf poslaneckého klubu strany Republikáni (LR).
