Poslanec Radek Vondráček (ANO) | foto: Petr Topič, MAFRA

Mynář mi na přání rodiny neřekl, co prezidentovi je, hájí se Vondráček

  • 339
Předseda Poslanecké Sněmovny Radek Vondráček v úterý dopoledne mluvil s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem. Chtěl po něm vysvětlení, proč jej za prezidentem minulý čtvrtek do nemocnice vodil, když už v té době měl informace o prezidentově zdravotním stavu. Mynář ho k prezidentovi zavedl, ale údajně na přání rodiny nesdělil diagnózu.

„Mluvili jsme spolu jen krátce, nebylo na to moc času,“ řekl Vondráček MF DNES. „Zdůvodnění bylo, že diagnózu nesdělil na přání rodiny,“ dodal s tím, že takové vysvětlení považuje za dostatečné. 

Trvá ale na tom, že se kancléř dopustil chyby, když před ním zamlčel, že informace o prezidentově zdraví má. „Měl jsem o tom být informován,“ podotkl. „Zřejmě bych pana prezidenta i tak navštívil, ale byla by to návštěva přátelská,“ doplnil.

Vondráček tvrdil, že navštívil prezidenta Miloše Zemana v Ústřední vojenské nemocnici na přání hlavy státu. „Pozval mě prezident, chtěl mě vidět,“ řekl v rozhovoru pro Rádio Impuls. 

Po kritice ze strany ÚVN se Vondráček omluvil lékařům. Říká, že kvůli tomu již také do nemocnice volal. Policie v pátek popřela Vondráčkova slova, že ho doprovázela, jak původně také tvrdil. 

Pozval mě Zeman, říká Vondráček. Policie popřela jeho slova, že ho doprovázela

Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že by měl Mynář rezignovat. Pokud kancléř nerezignuje, případné personální změny by provedl Babiš sám. Vondráček na setrvání Mynáře na postu kancléře tak jednoznačný názor nemá. „Já jsem o tom takto nepřemýšlel,“ dodal dosluhující předseda Sněmovny.

Babiš vyzval Mynáře k rezignaci. Pokud to kancléř neudělá, odvolal bych ho, řekl

Zatím ani není rozhodnutý, jestli by zvedl ruku pro aktivaci článku 66, který zbavuje prezidenta pravomocí. Potřeboval by detailnější informace než zprávu v Senátu a také by počkal, jak na tom prezident bude v době, kdy by o tom Sněmovna hlasovala.

Dění kolem Zemana vyšetřuje policie

Policie se v úterý začala zabývat událostmi, které přišly po zhoršení zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana. Vyšetřovatelé se budou například zajímat, zda někdo z jeho okolí nezfalšoval jeho podpis pod dokumentem svolávajícím schůzi Sněmovny na 8. listopadu nebo prezidentovo jmenování předsedy brněnského krajského soudu.

„Je potřeba zkoumat rozhodnutí z posledních dnů poté, co vyšlo najevo, že minimálně od minulé středy je prezident ve stavu, kdy není schopen vykonávat svůj úřad. Vyšetřování lze zahájit na základě veřejně dostupných informací o stavu prezidenta z moci úřední,“ řekl MF DNES zdroj z policie.

Přesně před týdnem Miloš Zeman ustanovil předsedou brněnského krajského soudu Milana Čečotku, kterému hradní kancléř Vratislav Mynář předal jmenovací dekret. A to v době, kdy prezident byl už v nemocnici a se soudcem se tak osobně potkat nemohl.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček následně oznámil, že jmenovací dekret podepsal Miloš Zeman ještě v Lánech těsně před svou hospitalizací v Ústřední vojenské nemocnici.

Aktivace článku 66 je na pořadu dne

Odpoledne bude šéf Senátu Miloš Vystrčil jednat s předsedy parlamentních stran o dalším postupu. Podle Ústřední vojenské nemocnice nyní není Zeman schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti.

Aktivaci článku 66 už jednomyslně doporučila senátní ústavní komise. „Jsou dány podmínky pro aplikaci článku 66,“ zhodnotil předseda komise Zdeněk Hraba.

Senát udělal první krok k tomu, aby prezident Zeman přišel o pravomoci

Ústavní právník Jan Kysela při jednání senátní komise řekl, že odebrání pravomocí hlavě státu končí ve chvíli, kdy své rozhodnutí změní jedna z komor parlamentu. Pro to, aby prezidentovi byly pravomoci odebrány, je podle Ústavy nutný souhlas nadpoloviční většiny přítomných poslanců a senátorů. Odebrání pravomocí hlavě státu neznamená odvolání prezidenta.

Podle článku 66 by se pravomoci hlavy státu rozdělily mezi další nejvyšší ústavní činitele. Předsedu vlády by místo prezidenta jmenoval předseda Sněmovny.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video