Dopis Evropské komisi země adresovaly před pátečním jednáním unijních ministrů vnitra v reakci na nápor běženců, které k polským a litevským hranicím nechal převážet běloruský autoritářský vládce Alexandr Lukašenko.
Unijní státy nechtějí tisíce „Lukašenkových“ běženců vpustit na své území. Na polské hranici kvůli tomu od začátku září platí výjimečný stav a Polsko se chystá stavět další ploty. Běloruský diktátor využívá uprchlíky k odvetě za sankce, které na něj EU uvalila za květnové vynucené přistání civilního letadla s kritikem režimu Ramanem Pratasevičem na palubě.
„Je to hybridní útok proti Litvě a celé Evropě,“ řekla při příchodu na páteční jednání litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová, podle níž její země navrhne další právní úpravy zefektivňující boj proti nelegální migraci.
Nyní mají ministři na stole dopis dvanácti kolegů, kteří požadují unijní podporu bariér. „Toto legitimní opatření by mělo být jako prioritní záležitost nově a adekvátně financováno z rozpočtu EU,“ píše se ve výzvě.
Ministři připomínají, že pravidla schengenského prostoru nijak neupravují situace, kdy některá země nezvládá pouhými kontrolami předcházet příchodům velkých skupin lidí bez potřebných dokumentů.
Navrhují proto, aby se jako dodatečné opatření začala oficiálně využívat stavba plotů, na níž mají země EU rozdílné pohledy. Vedle tří zmíněných států výzvu podepsalo Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Bulharsko, Řecko, Dánsko, Lotyšsko, Estonsko a Kypr. Většina zemí západní Evropy se naproti tomu vůči bariérám staví spíše kriticky.
30. září 2021 |
