„Dobrý den, přes Omegle jsem se seznámila s jedním klukem z Kanady, poslala jsem mu fotku, ne nahou, a teď mě vydírá, že to celý zveřejní, pokud mu nepošlu fotku mého těla. Říká, že mi může udělat zlé věci. Já se nestydím za tu fotku, co jsem mu poslala, je to jenom normální fotka, ale stejně se bojím, že to zveřejní a nebo že to udělá i dalším holkám, rodičům se to říct bojím.“
Tak zní jen jeden z mnoha dotazů, které v uplynulém roce přišly do poradny portálu E-Bezpečí, který se zaměřuje na kybernetické hrozby a ilegální činnost spojenou s internetem.
Ponižování při výuce, zesměšňování na sítích. Kyberšikany při covidu přibylo |
Přišel od teprve patnáctileté dívky. Ta se s mužem seznámila přes webovou aplikaci, která funguje již roky a která náhodně spojuje cizince na základě společných zájmů. Komunikovat mohou buď pouze písemně, nebo se zapojením webkamery a mikrofonu.
Děti mají totiž během epidemie covidu-19 více času, on-line výuka je navíc do internetového prostředí sama nutí vstupovat. A s tím přibývá i rizikového chování na internetu. Zmíněná poradna zaznamenala za rok 2020 o čtyřicet procent více dotazů, než v roce předchozím.
„Dominantní jsou jednoznačně případy spojené s výměnou intimních materiálů, k jejichž výměně či sdílení došlo dobrovolně, například v rámci seznamování či přímo partnerského vztahu. Bohužel se však po rozpadu vztahu staly velmi často nástrojem vyhrožování a vydírání v mnoha podobách,” uvedl Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-Bezpečí z Univerzity Palackého v Olomouci.
Kvůli sexu oslovují až třetinu dětí
Že je dítě na internetu osloveno cizím člověkem se sexuálním podtextem, není nic výjimečného. Podle průzkumu mezi žáky základních škol a studenty středních škol a gymnázií, který v loňském roce provedly sexuoložky Petra Sejbalová a Jana Martincová, jej zažilo 29 procent oslovených dětí. Dívky trojnásobně častěji než chlapci.
Nejčastěji šlo právě o žádosti o zaslání fotek dítěte. Na druhém místě pak byly naopak výzvy k dívání se na fotografii či video přirození predátora.
Ti přitom zkouší lovit ještě poměrně mladé děti. Nejčastěji bylo dítě takto poprvé osloveno ve třinácti, poté ve dvanácti a čtrnácti letech. Výjimkou ale nebylo oslovení ani před dosažením deseti let věku.
„Při monitorování událostí na poradně projektu E-Bezpečí je v poslední době cítit nárůst případů, které se dostávají za hranu trestního zákoníku. Jedná se zejména o sdílení intimního materiálu mezi dětmi, vydírání, či nedovolené kontakty s dětmi, případně napadání soukromých účtů a služeb na internetu,“ popsal Pavel Schweiner z oddělení kybernetické kriminality Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje a zároveň poradce E-Bezpečí.
V takovýchto případech doporučuje trestní oznámení. „Dítě musíme kolikrát přesvědčovat, aby překonalo strach a svěřilo se rodiči. Děti mají strach z postihu a nepřiměřené reakce. Možná proto děti nejdříve vyhledají anonymní poradnu s výhledem, že je i jiné řešení. Je-li tam však hmatatelné porušení zákona, rodič je ten, kdo jako zákonný zástupce musí dítě zastupovat,” dodal.
Jestli přitom nárůst přímo souvisí s větším množstvím času stráveným u informačních technologiích, nelze dle něj hodnotit. „Ale určitě tam jakousi spojitost lze najít,“ řekl.
Klíčová je prevence
„Dobrý den, jsem matkou devítileté Veroniky, pravidelně jí kontroluji telefon a upozorňovala jsem ji na nebezpečí na internetu, dokonce o tom měli přednášku ve škole. Dnes jsem jí ale v telefonu našla Instagram a konverzaci s nějakým klukem, kde si vyměňovali nahé fotky přirození. Nevím, zda jí k tomu nějak nutil, protože si hodně povídali přes videohovory. Bohužel mu Verunka napsala i přesnou adresu kde bydlíme. Mám velký strach a vůbec nevím co dál.“
Pandemie vyrábí digitální závisláky. I kvůli práci z domova a online škole |
Tak zní další dotaz, který v poradně přijali. Dcera v tomto případě byla poučena o nebezpečích internetu. O to se podle statistik pokouší většina rodičů: podle průzkumu společnosti Netbox hovoří s dětmi o nebezpečích internetu alespoň jednou ročně skoro devadesát procent rodičů.
Problémem ale je jejich vlastní znalost kyberprostředí. Jako dostatečnou ji totiž hodnotí jen třicet procent rodičů. Téměř nikdo z nich nezná zmíněné Omegle nebo třeba sociální sítě Tumblr a Reddit, které jsou mezi mladými stále více populární a na kterých se hojně vyskytuje problematický obsah.
„Prevence v této oblasti je zcela zásadní. Pokud děti naučíme využívat online svět bezpečně, pak se budou moci s potenciálními riziky snadněji vypořádat,” doplnil Kopecký.
„Klíčová je pak především úloha rodiče. Ten je schopen dítě ovlivňovat již od útlého věku, budovat v něm základní bezpečnostní návyky, posilovat jeho hodnotový systém a poskytnout mu pomoc v krizových situacích,” dodává. Velmi důležité jsou také preventivní aktivity realizované ve škole i mimo ni.
