Vláda ve středu večer jedná s opozicí o návrhu pandemického zákona. Jan Blatný na cestě do Sněmovny.(17. února 2021) | foto: Petr Topič, MAFRA

Příští týden bude nejkritičtější, pak by se situace mohla zlepšit, míní Blatný

  • 560
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného bude příští týden nejkritičtější. Jestliže se však potvrdí předpoklady, bude v průběhu dalších dnů patrné zabrzdění epidemie. Za deset dní by se pak měla zastavit eskalace nemocných v nemocnicích. Zároveň varoval před sháněním experimentálního léku ivermektinu. Dodal, že pokud by se při Úřadu vlády vytvořilo paralelní ministerstvo, rezignoval by.

Blatný to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce České televize.

S nařízením pracovní povinnosti a nasazení ambulantních specialistů by se podle něj měly navýšit kapacity nemocnic zhruba o 60 lůžek na jednotkách intenzivní péče (JIP), o 40 s vysokoprůtokovým kyslíkem a 570 standardních lůžek s kyslíkem. Dodal, že počítá s až třemi stovkami lékaři a tisíci sestrami. Ti mohou být také povolání k zajištění očkování.

„Rozumím tomu, že (nemocnice) budou upřednostňovat dobrovolnou bázi, ale záleží, kolik dobrovolníků najdou,“ uvedl. Nejpostiženější kraje budou podle něj muset sáhnout právě k nařízené pracovní povinnosti.

Karlovarský kraj, který je na tom nejhůř, má v současné době posledních 5 volných lůžek na JIP, 25 má Středočeský kraj a 27 Plzeňský kraj. Nejvíce lůžek, 88, je v Jihomoravském kraji. Vláda přitom dlouho odmítala pomoc ze zahraničí, za což ji kritizuje opozice i specialisté. 

„Nepovažuji za korektní zatěžovat (zahraniční) nemocnice našimi pacienty, když si ČR může pomoci sama,“ uvedl k tomu dříve Blatný. Dodával, že není třeba cestovat do zahraničí. Premiér Andrej Babiš pak řekl, že jej Karlovarský kraj o pomoc nepožádal.

Vypukl boj o holé životy. Hromadné postižení vyhlašují další nemocnice

„Nefunguje to tak, že bych si přál, aby byl pacient převezen do nemocnice u hranic. To záleží na Německu, to musíme nechat na nich,“ vysvětlil Blatný s tím, že se může stát, že pacient pojede stejnou vzdálenost, jako by jel na českou stranu. 

„Pořád je určitá, byť redukovaná možnost v rámci národního dispečinku,“ opakoval s tím, že se kapacity nyní navýší s pracovní povinností.

Ohledně polní nemocnice v Letňanech uvedl, že standardní lůžka nejsou problém, tudíž by zařízení v nynější situaci nemohlo pomoci. 

Ivermektin není všelék

Ministerstvo zdravotnictví uvolnilo 15 milionů korun na pořízení 10 tisíců balení ivermektinu, léku, který se běžně používá ve veterinární medicíně jako antiparazitikum. Přípravek je nyní z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně distribuován do dalších zařízení. Zvýšený zájem o něj evidují také veterinární lékaři, od kterých se jej lidé snaží získat, jak upozornil server Lidovky.cz.

„Bylo vyvoláno očekávání, kterému rozumím, ale nebude naplněno. Není to primárně lék na koronavirus. Může mít určité pozitivní výsledky, ale neměl by být ve velkém a všemi používán. Chci extrémně varovat před tím, aby se jej lidé snažili koupit nebo sehnat pod rukou jeho veterinární variantu,“ apeloval Blatný.

Blatný by si ivermektin sám nevzal

Ministerstvo má podle něj pro užívání připravený jasný protokol, původně navržený pro dva tisíce pacientů. Lék by jim měl být řízeně a postupně uvolňován a kontrolována jeho efektivita. Velké množství léku bylo podle něj objednáno s dobrým úmyslem. „Dozvěděl jsem se o něm v době, kdy už v České republice byl,“ zdůraznil.

„Trvám na tom, aby byl podáván za přesně definovaných podmínek jako experimentální lék,“ zopakoval dále s tím, že lidé se v kritické situaci chytají jakékoli možnosti. „Chci věřit, že může pomoci, ale není to univerzální lék na covid,“ podotkl.

Chci věřit, že může pomoci, ale není to univerzální lék na covid.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný o přípravku ivermektin

Přiznal také, že osobně by si ivermektin nevzal. Podotkl, že může poškodit játra a ledviny a je třeba jej kontrolovat a hlídat, nikoli rozdat všem. Existují totiž jen předběžná data, která říkají, že za určitých okolností u určitých případů může tento lék pomoci. Není však dostatek údajů o jeho bezpečnosti. Studie, které by mohly vyvrátit dlouhodobější následky, neexistují.

Britská mutace změnila křivky

Blatný dodal, že na začátku prosince nebylo možné zachytit britskou mutaci, protože nebyla technická kapacita. „Kdybych to věděl, pravděpodobně bychom šli přísnější cestou,“ dodal. V současné době se podle něj dokončuje systém, který by měl být schopný mutace detekovat.

Britskou mutaci má každý druhý nakažený v ČR. Čeká se jihoafrická či brazilská

„Záměrem je, aby všechny laboratoře, které jsou toho schopny, prováděly PCR screening, který upozorní na to, že se může jednat o danou mutaci viru,“ vysvětlil s tím, že když se to stane, další laboratoří by měly přijímat vzorky k sekvenaci. „Toto není poslední mutace, která se tu objevila,“ upozornil.

Nálož britské mutace v populaci je podle něj v současnosti více než 50 procent. Některé okresy měly nálož až k 80 procentům. „Evidentně nálož této mutace a její přechod od západu na východ je to, co vedlo ke změně trendů křivek z první poloviny ledna,“ míní.

Není důvod, aby si lidé vakcínu vybírali

Ministr také dodal, že nevidí důvod, aby si lidé vakcínu vybírali a říkali, že některá je lepší a některá horší. Vnímání praktiků a jejich nedůvěra k vakcíně Sputnik je podle něj ovlivněno médií. „Není serózní důvod si vybírat, je to zdržení systému. Když přijdete na očkovací místo, můžete se přehlásit jinam, kde bude jiná vakcína, ale nevidím k tomu důvod,“ poukázal.

Blatný také uvedl, že by rezignoval na funkci ministra zdravotnictví, pokud by se poradní skupina s epidemiologiem Petrem Smejkalem měla stát paralelním ministerstvem zdravotnictví při Úřadu vlády.

„Paralelní struktura není způsob, který jsem schopný akceptovat. Kdyby ministr neměl vliv na to, jak se bude vyvíjet zdravotní politika v této zemi, rezignoval bych,“ řekl s tím, že je ochoten udělat všechno, co je v jeho silách, ale místa by se nedržel za každou cenu.

Blatný: Zdravotníci dostanou odměny a zvyšuje se rychlost očkování:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video