Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Ekonomika propadla nejvíc v historii, HDP klesl o 5,6 procenta

  • 439
Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu existence samostatného Česka. Podle předběžného odhadu klesl HDP meziročně o 5,6 procenta. Předtím šest let rostl.

V celoročním pohledu byl pokles ovlivněn především spotřebou domácností, investičními výdaji, ale i propadem zahraniční poptávky v první polovině roku. Růst zaznamenaly jen vládní výdaje.

Pokles hrubé přidané hodnoty nejvýrazněji ovlivnil vývoj v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. Nedařilo se také průmyslu, stavebnictví a většině odvětví služeb.

„Celoroční pokles HDP o 5,6 procenta se jeví vzhledem k situaci, které ekonomika čelila, jako příznivá zpráva. Důležité je si vzpomenout, že během první jarní vlny se modelovaly výraznější celoroční propady, které navíc zpravidla ani nepočítaly s tím, že udeří další vlny v takové síle a protiepidemiologická opatření budou na podzim ještě přísnější,“ říká Jan Hadrava, ekonom a ředitel strategického poradenství PwC Česká republika.

V samotném čtvrtém čtvrtletí klesl HDP meziročně o pět procent, oproti 3. čtvrtletí pak mírně přibral o 0,3 procenta. Meziroční pokles byl způsoben převážně prohlubujícím se propadem spotřebních výdajů domácností. Oproti tomu významně rostla zahraniční poptávka.

„Zásluhu na tom měl nejspíš průmysl, který se jako jedno z mála odvětví svezl na vlně zahraniční poptávky. Ostatně už průzkumy naznačovaly, že průmysl zůstal vůči druhému či třetímu lockdownu v podstatě imunní, nicméně i tak je celkový výsledek nepochybně překvapením,“ konstatoval analytik ČSOB Petr Dufek.

Mezikvartální přírůstek v závěru roku byl sice skromný, o překvapení však hovoří většina analytiků. „Předpokládáme, že k nižšímu propadu maloobchodních tržeb v závěru roku přispěla adaptace spotřebitelů na pandemickou situaci. Lidé postupně přesunuli své nákupy do online prostředí a prvotní šok z nástupu pandemie již byl zažehnán,“ soudí David Vagenknecht z Raiffeisenbank.

Výhled na první letošní čtvrtletí zatím také podle ekonomů není příliš optimistický, hospodářství dál svazují koronavirová omezení.

„Výkon ekonomiky tak zůstane pravděpodobně slabý. Vývoj ve zbytku roku bude záviset především na tom, jak rychle se podaří proočkovat významnou část populace. Podle dostupných informací to však vypadá, že reálný pozitivní dopad očkování na ekonomiku lze očekávat až v druhé půli roku,“ míní Martin Gürtler z Komerční banky. Ten čeká pro letošek růst ekonomiky o 2,6 procenta.

„Předkrizové úrovně tuzemské hospodářství podle našeho odhadu dosáhne až koncem příštího roku,“ dodává.

Vývoj HDP v posledních letech
2015 2016201720182019 2020
+ 5,5 %+ 2,4 %+ 5,4 %+ 3,2 %+ 2,2 % - 5,6 %

Ekonomika EU klesla o 6,4 procenta

Ekonomika Evropské unie loni klesla o 6,4 procenta, oznámil v prvním odhadu Eurostat. V zemích eurozóny byl propad ještě výraznější, činil 6,8 procenta. Celoroční propad byl nejvýraznější do roku 1995, kdy Eurostat začal tyto údaje sledovat. Ve čtvrtém čtvrtletí ekonomika rovněž klesla, ovšem propad byl mírnější, než činily odhady.

Z jednotlivých členských zemí, ze kterých jsou údaje už k dispozici, zaznamenalo nejvyšší mezičtvrtletní pokles Rakousko, a to o 4,3 procenta. Italská ekonomika klesla o dvě procenta, francouzská o 1,3 procenta. Naopak nejvíce rostly ekonomiky Litvy, a to o 1,2 procenta, a Lotyšska. Německá ekonomika, která je největší v Evropě, vykázala růst o 0,1 procenta. Meziročně ale všechny země zaznamenaly pokles.