Útok se stal den po úterní návštěvě premiéra Abiye Ahmeda a vedení armády, kteří v regionu jednali o možnostech zklidnění etnických nepokojů. Podle agentury Reuters je útok dílem rivality mezi etnickými skupinami v regionu.
Mluvčí etiopské vlády z útoku viní „protimírové elementy“, píše BBC. Při střetech v Etiopii v posledních měsících zemřely stovky civilistů, při útoku na autobus ze 14. listopadu zahynulo 34 lidí. V hlavním městě Addis Abebě při nedělní explozi bomby zahynuli tři bezdomovci a dalších pět lidí bylo zraněno.
Země se 110 miliony obyvatel je etnicky velmi rozmanitá, žije zde 24 národností, které mluví více než 80 jazyky. Mezi jednotlivými skupinami panuje rivalita. Situaci v zemi zhoršily i nedávné nepokoje na severu země v regionu Tigraj, kde zasahovala armáda.
Vládní jednotky tam několik týdnů sváděly těžké boje s příslušníky Tigrajské lidově osvobozenecké fronty (TPLF). Konflikt propukl kvůli tomu, že vláda obvinila TPLF z krádeže zbraní na vojenské základně. Federální oddíly obsadily středisko Tigraje na konci listopadu a nyní mají pod kontrolou větší tigrajská města.
Autonomní oblast byla v době bojů odříznutá od komunikačních prostředků, takže přesné informace o bojích nejsou stále známé. Soudí se, že o život přišly až tisíce lidí a téměř milion obyvatel kvůli bojům opustil domovy. Vůdci TPLF se nyní patrně skrývají v okolních horách a prohlásili, že s bojem neskončili. Etiopské úřady nabídly deset milionů birrů (více než pět milionů korun) za informaci o poloze vůdců povstalců.
Spojenci Etiopie mají podle Reuters obavy o zachování stability této africké země. Evropská unie odložila vyplacení 90 milionů eur určených na podporu státu. V Etiopii sídlí úřady Africké unie a země byla dosud považovaná za diplomatickou oporu ve svém regionu. Oceňovaná je i za účast v mírových misích v Somálsku a Jižním Súdánu.
9. listopadu 2020 |
