Hrůzostrašná videa mimo jiné zaznamenala neidentifikované muže v uniformách vedle zmrzačených a bezhlavých těl. Na několika záznamech se také objevili ázerbájdžánští vojáci při mučení zajatců.
Jedno z videí podle listu The Telegraph zachytilo vojáka, jak odřezává uši z mrtvých těl, na dalších jsou údajně arménští vojáci při znesvěcování těl Azerů. Videa zatím nebyla nezávisle ověřena, pokud jsou ale pravdivá, zobrazují podle organizace Human Rights Watch (HRW) válečné zločiny.
Generální prokurátor Ázerbájdžánu Kamran Alijev ve středu uvedl, že jeho úřad vyšetřuje zneužívání a nelidské zacházení, kterého se údajně dopustili vojáci na obou stranách konfliktu. „Existuje mnoho falešných videí, ale musíme upřímně říci, že existují také autentická videa,“ uvedl.
HRW videa odsoudila a označila za hrozná, vyzvala také k rychlému, důkladnému a transparentnímu vyšetřování. „Tato videa jsou opravdu příšerná,“ uvedl analytik Giorgi Gogia z divize HRW pro Střední Asii. „Videa jsme zatím neověřili, ale jasně zobrazují válečná zvěrstva,“ dodal.
Arméni se loučili s unikátním klášterem. Ázerbájdžán ho zničí, bojí se |
„Popravy, mučení, ponižování a špatné zacházení s civilisty a válečnými zajatci jsou závažným porušením Ženevských úmluv. V tomto konfliktu už jsem viděl znesvěcení mrtvých, ale toto je zcela nová úroveň násilí,“ prohlásil Gogia.
Státní zastupitelství Ázerbájdžánu v dřívějším prohlášení uvedlo, že pachatelé zločinů budou identifikováni a postaveni před soud. Odborníci nicméně podle The Telegraphu zpochybňují ochotu Baku pohnat vlastní vojáky před spravedlnost.
„Ázerbájdžán nemá zrovna skvělé výsledky s vyšetřováním sebe samého. V Náhorním Karabachu sice máme příměří, ale zatím nemáme mír. Za jakýkoliv trvalý mír musí existovat odpovědnost,“ prohlásil Gogia.
Thread on alleged war crimes committed in Nagorno #Karabak.
1/ Several horrendous videos of human rights abuses allegedly committed by Azerbaijani forces against Armenian prisoners of war (POW) & civilians have come to light in recent days.
Ke zvěrstvům došlo na obou stranách konfliktu
Jedno z dalších videí podle Rádia Svobodná Evropa ukazovalo popravu dvou arménských válečných zajatců ázerbájdžánskými silami. Ačkoli ázerbájdžánští úředníci uvedli, že je falešné, investigativní skupina Bellingcat dospěla po analýze a geolokaci záběrů k závěru, že je pravé.
Ázerbájdžán a Arménie se během konfliktu vzájemně obviňovaly z válečných zločinů. Lidskoprávní organizace Amnesty International v říjnu uvedla, že obě země pálily do civilních oblastí zakázanými kazetovými bombami a označila jejich použití za „velmi kruté a bezohledné“.
Arméni opouštějí Karabach, za sebou nechávají zapálené domy |
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová začátkem listopadu varovala, že nevybíravé útoky v obydlených oblastech jsou v rozporu s mezinárodním humanitárním právem.
„Byly zničeny domy, z ulic jsou trosky a lidé byli nuceni uprchnout nebo hledat bezpečí v suterénech,“ prohlásila. „Mezinárodní humanitární právo nemůže být jasnější. Útoky provedené v rozporu se zásadou rozlišování nebo zásadou přiměřenosti mohou představovat válečné zločiny,“ uvedla.
Ázerbájdžán převzal od Arménie kelbadžarský okres
Ázerbájdžán v noci na středu převzal od Arménie kelbadžarský okres, druhý ze tří trojice regionů, k jejichž předání Baku se Jerevan v dohodě o ukončení bojů v Náhorním Karabachu zavázal. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev slíbil celou oblasti rekonstruovat a vrátit do ní život.
Arménie a Ázerbájdžán ukončí válku o Karabach. Mír bude hlídat Rusko |
Dohodu o ukončení bojů, uzavřenou v noci z 9. na 10. listopadu, zprostředkovalo Rusko, jehož jednotky v počtu téměř dvou tisíc mužů mají dohlížet na klid zbraní.
O svou roli se hlásí také Turecko jako ázerbájdžánský spojenec v konfliktu, zatímco západní země, včetně Spojených států a Francie, podle agentury AFP „ztrácejí půdu pod nohama“.
Spor o enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem trvá několik desetiletí. Ozbrojený konflikt začal v roce 1988 ještě za dob Sovětského svazu.
Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků. Po čtvrt století se Karabach a přilehlé území nacházely pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán označoval toto území za okupované.
14. listopadu 2020 |
