1. Prožíváte noční můry
Čas od času má problémy s usínáním asi každý, ale pokud vás už delší dobu trápí nespavost, nebo se noc co noc budíte kvůli děsivým nočním můrám, záchvatům úzkosti či paniky, neberte to na lehkou váhu a raději vyhledejte odbornou pomoc.
2. Nejíte, nebo se přejídáte
Někteří lidé problémy „zajídají“, u jiných se pro změnu chuť k jídlu zcela vytratí. V prvním případě se k nepříjemným pocitům přidají ještě výčitky z množství zkonzumovaného jídla, v tom druhém mozek trpí nedostatkem živin, což pouze přispívá ke zhoršení celkového stavu.
3. Trpíte smrtelnou únavou
Když ráno zazvoní budík, nejste schopni vylézt z postele? Jste totálně bez energie a nemáte ani sílu vystrčit nohy zpod peřiny? U lidí trpících depresí se tyto pocity dostavují i ve dnech, kdy si můžou přispat (například o víkendu). Tady už ale hrozí reálná nemoc, protože imunitní systém je dlouhodobě oslabený.
4. Zoufale hledáte slova
Stává se vám v poslední době, že zoufale hledáte slova, nebo si nemůžete vybavit informace, které vás dříve napadaly naprosto pohotově? Deprese způsobuje, že mozek nefunguje tak, jak by měl, a právě zhoršená paměť bývá jedním z častých symptomů nastupujícího onemocnění.
5. Bezdůvodně se bojíte
Úzkostné stavy jsou typické pro většinu pacientů s depresí. Lidé můžou pociťovat neustálou nervozitu a silný vnitřní neklid, který jim nedovolí odpočívat a často ani delší dobu setrvat na jednom místě (u jedné činnosti). Mnozí mají tendenci stále dokola přemýšlet nad věcmi, které jsou mimo jejich kontrolu, nebo pociťují úzkost v místech, kde se nachází větší množství lidí.
6. Snažíte se od všeho utéct
Mnozí z nás si občas dají skleničku, aby umlčeli neúnavný kolovrátek nechtěných myšlenek. Problém nastává ve chvíli, kdy se z občasných pokusů uniknout realitě stane pravidlo. Když to navíc člověk s alkoholem přežene, namísto uvolnění přijdou ještě horší stavy. Stejné riziko hrozí i v případě různých tišících léků, které se snadno můžou stát návykovými.
7. Nedokážete se radovat
Svět kolem vás se nezměnil. Máte pořád ty samé přátele i koníčky. Rodinu a blízké, kteří vás mají rádi. Ale zároveň cítíte, že už vás nic z toho netěší tak jako dříve, a sami sebe se ptáte, kam se poděla všechna radost. Velmi často se jedná o jeden z prvních a nejvýraznějších příznaků nastupující deprese.
8. Vyhledáváte samotu
Nemáte na nikoho náladu a uzavíráte se stále víc sami do sebe? Podobné stavy nejsou ničím výjimečným (každý máme občas všeho plné zuby), pokud ovšem netrvají příliš dlouho. Máte pocit, že už se vám ani nechce nikam chodit, s nikým mluvit, a dělá vám dokonce problém zvednout telefon? Pak zřejmě nepůjde o nějaký přechodný splín, ale něco mnohem vážnějšího.
9. Děláte si výčitky
Věčná únava, apatie, chybějící energie, zkrátka všechno nepříjemné, co právě prožíváte, ve vás možná vyvolává silné pocity viny. Přesvědčení, že vy jste ti špatní a že je vaše chyba, že se takhle cítíte. Nevytvářejte si další stres a zajděte za odborníkem. Některé události člověk zkrátka neovlivní. Není žádná ostuda ani známka slabosti poradit se o věcech, které jsou nad naše síly.
10. Pořád vás něco bolí
Jednou zápěstí, podruhé rameno, potřetí cítíte bolest v bedrech. Deprese nepůsobí jen psychické problémy, ale projevuje se také ve fyzické rovině. Organismus oslabený depresí je pak mnohem citlivější na bolest a různé vnější vlivy, takže se ve svém těle necítíte pohodlně, nebo máte pocit, že vás stále něco bolí. Je to totiž mozek, který určuje, jak naše tělo zareaguje na bolest.
Jídlem k lepší náladě
Odborníci se shodují v tom, že na duševní kondici se z velké části podepisuje náš jídelníček. K živinám, které přispívají k normálnímu fungování nervového systému, patří B vitaminy (B1, B2, B3, B6, biotin nebo kyselina listová), vitamin C a hořčík.
K psychické pohodě napomáhá také extrakt z korejského ženšenu, který patří mezi účinné přírodní adaptogeny (látky napomáhající tělu přizpůsobit se stresu a překonávat únavu). Klinické studie se zmiňují o omega-3 mastných kyselinách, jejichž konzumace zvyšuje hladinu serotoninu v mozku a efektivitu jeho působení. Serotonin, který patří do skupiny tzv. neurotransmiterů (přenašeči nervových vzruchů), sehrává důležitou roli v tom, jak se každý den cítíme.
Spousta lidí při snížené hladině serotoninu prožívá ve zvýšené míře bolest, stres, úzkost a depresivní nálady. Omega-3 mastné kyseliny se v přirozené podobě nacházejí hlavně v tučných mořských rybách (losos, tuňák, halibut, makrela, sleď, sardinky), olejnatých semínkách a ořeších. Dále pak ve vajíčkách, rostlinných olejích, avokádu, ale i špenátu, brokolici, květáku nebo růžičkové kapustě.
A co naopak vynechat?
Sladkosti: Jednoduché cukry, které do sebe člověk dostane, mohutně rozkolísají hladinu cukru v krvi, což následně vede k pocitu mrzutosti, nesoustředěnosti, neklidu a špatné náladě. Potraviny s vysokým glykemickým indexem (hodnota, která označuje rychlost vstřebávání cukru do krve). Po těch brzy dostanete hlad. Řadíme sem především výrobky z bílé mouky, předvařenou rýži, hranolky, těstoviny s kečupem, popcorn, cornflakes, pečené brambory a sladké nápoje.
Potraviny obsahující jedlá barviva: Ta jsou na etiketách označena čísly E100 až E180. Bohužel se přidávají prakticky do všeho, co si jenom dokážete představit (nápojů a sladkostí, snídaňových cereálií, do pečiva, uzenin či mléčných výrobků). Některé druhy potravinářských barviv jsou přírodního původu, jiné se ale vyrábějí uměle a právě tato „éčka“ můžou kromě dalších nežádoucích účinků ovlivňovat i naši náladu. Do této rizikové skupiny se řadí např. barvivo E102 (tartrazin), E110 (žluť SY), E124 (ponceau 4R) nebo E133 (brilantní modř FCF).
Umělá sladidla: Mezi nejznámější patří aspartam, který je asi 200krát sladší než sacharóza a je zároveň tím nejkontroverznějším náhradním sladidlem, co se dopadu na zdraví týče. Jeho dlouhodobá konzumace může neblaze ovlivňovat nervovou soustavu, a tím i naše chování. Aspartam se běžně používá k výrobě instantních nápojů, čajů, žvýkaček, některých jogurtů, dezertů a pudinků, snídaňových cereálií, mražených krémů, majonézy, hořčice, nakládané zeleniny a ovoce apod.
Glutaman sodný: Nejčastěji používané dochucovadlo, které najdete především v jídle nabízeném restauracemi s rychlým občerstvením, v chipsech, v mnoha mražených pokrmech a polotovarech, asijských a mexických jídlech, omáčkách a kořenicích směsích, instantních pokrmech, jako jsou polévky a omáčky, nebo v konzervovaných potravinách. Lidé, kteří si v takových věcech libují, riskují podle odborníků časté změny nálad, podrážděnost či poruchy spánku, a dokonce deprese.
