Od posledního výzkumu z jara poklesla důležitost prezidentské funkce o šest procentních bodů. Nedůležitost zmiňují častěji ženy, lidé hlásící se k politickému středu, liberálního smýšlení a ti, kteří za historicky nejlepšího prezidenta považují Václava Havla. V populaci i tak nadále převažuje většina, která vnímá prezidentský úřad jako důležitý.
„Současný prezident podle názoru lidí během krize nenaplnil úlohu empatické opory a vlastně nebyl téměř vidět či slyšet,“ komentuje výsledky Jan Burianec z agentury. Jestliže se na jaře ukázalo, že první pandemická vlna neměla na představu o prezidentovi přílišný vliv, tak teď to již neplatí.
Průzkum ohodnotil Zemana „horší trojkou“
Až 47 procent všech dotázaných hodnotí prezidentovu aktivitu v dobách koronakrize za nedostatečnou. Téměř polovina respondentů (44 procent) nevalně hodnotí také jeho způsob vystupování na veřejnosti. Prezident naopak získal nejlepší hodnocení za využívání prezidentských pravomocí. Ve škole by to pro Zemana znamenalo průměrnou známku 3,6.
Profil budoucího prezidenta zůstává nadále rozmanitý – voliči očekávají, že by měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské kandidatury již vstupovat jako nestraník. V charakterových vlastnostech prezidenta lidé uvítají důraznějšího prozápadního extroverta. Stále je poptávka po mladším muži, ale žádaná je též charismatická žena.
Ztrácí prezident Zeman vaši důvěru?
Za úlohu prezidenta označilo 72 procent respondentů to, že by měl být v krizi oporou národu, 61 procent lidí si také myslí, že by neměl používat vulgární výrazy. Že by měl prezident zveřejňovat svůj zdravotní stav, je u dotázaných rozporuplné, jen čtvrtina to pokládá za skutečně důležité. Průzkum ukazuje, že lidé nestojí o prezidenta, který by byl „spíše kladeč věnců a morální autorita než politická síla“.
Ve hře je generál Petr Pavel i Miloš Vystrčil
Na spontánní otázku, kdo by měl být příštím prezidentem, nepadají příliš překvapivá jména. Od minulého roku je lineárně méně zmiňován současný premiér Andrej Babiš, Václav Klaus mladší, Vladimír Dlouhý či Michal Horáček. Naopak se častěji začíná objevovat jméno bývalého armádního generála Petra Pavla, Miroslavy Němcové či Miloše Vystrčila.
Nejhůře v průzkumu dopadl Tomio Okamura, kterého by nevolilo 79 procent všech dotázaných. Současného premiéra by nevolilo 71 procent lidí. Jako budoucí prezident přichází v úvahu podle průzkumu generál Pavel, kterého by volilo 11 procent respondentů. Ten ale vychází také jako nejméně známý. Po cestě na Tchaj-wan se zviditelnil Miloš Vystrčil.
V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno moderátora Marka Ebena, který stále drží pomyslnou druhou příčku.
Češi by za prezidenta volili Ebena, důležitý bude úspěch u Zemanových voličů |
„Lidé u něj konkrétně oceňují reprezentativitu, nezávislost, noblesu, sympatický projev či férovost. Je zajímavé, že tyto přednosti u něj zastiňují nulovou politickou zkušenost, která je obecně jedna z nejžádanějších,“ říká Burianec.
STEM/MARK zajímal také názor nevoličů z prvního kola přímé prezidentské volby v roce 2018. Zdá se, že u těchto lidí je ještě vyšší vliv toho, že si vybírají mediálně viditelné osobnosti. Je pozoruhodné, že v úvahu u nich přichází nejčastěji Martin Stropnický. Tehdejší kandidát Karel Schwarzenberg se dělí o místo s Jiřím Kajínkem a Jaromírem Jágrem, ty by nevolilo přes 80 procent dotázaných.
Podzimní průzkum agentury STEM/MARK navazuje na druhou vlnu dlouhodobého projektu, který poběží pravidelně až do třetí přímé volby prezidenta v roce 2023. Současná data popisují náladu ve společnosti před podzimními krajskými volbami, kdy začala situace opět přituhovat, a lidé již tušili, že přichází druhá vlna pandemické krize. Výzkumu se zúčastnilo 815 dospělých lidí formou telefonického a online dotazování.
