„Myslím si, že se jedná o ukončení projektu, který byl hned od začátku spíše politickou záležitostí. K narovnání podnikatelského prostředí ani významnému naplnění státní kasy nemohlo dojít, i když statistiky ministerstva financí tvrdí opak,“ uvedl manažer daňového oddělení BDO Petr Linx.
Ten také upozornil na to, že většina podnikatelů jsou plátci DPH, a tak údaje o jejich příjmech jsou k dispozici z podaných přiznání k DPH. „Údajů k provádění analýz zasažených podnikatelů je k dispozici dostatek i bez EET,“ dodává.
I podle daňového experta a partnera v poradenské společnosti PwC Martina Diviše nebude mít odložení EET z pohledu informační hodnoty pro stát zásadní vliv. Původní zákon o evidenci tržeb doznal již tolika změn, že součástí systému zůstaly pouze platby uskutečněné v hotovosti, a to ve vybraných segmentech ekonomiky.
Jana Janoušková ze společnosti Kodap také tvrdí, že navrhované prodloužení vypnutí EET je racionálním krokem. „Určitě je to nápomocný krok pro celou podnikatelskou sféru. Odložení povinnosti evidovat tržby až od roku 2023 vytváří dostatečný prostor pro kvalifikovanou nepolitickou analýzu,“ uvedla.
Vláda schválila odklad EET, kompenzační bonus i tři miliardy pro zemědělce |
Odložené květnové rozšíření EET se mělo týkat řemeslníků, advokátů, účetních, lékařů nebo taxikářů. Podle ministerstva se měla elektronická evidence tržeb vztahovat zhruba na 300 000 podnikatelů.
Podle únorových výpočtů ministerstva financí měla elektronická evidence tržeb příští rok přispět do rozpočtu 19,2 miliardy korun. Za roky 2017 až 2019 vyčíslilo ministerstvo financí přínos EET zhruba na 33 miliard korun.
K odložení EET dospělo ministerstvo financí kvůli aktuální situaci kolem šíření koronaviru, výhledu ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami. Poslanecké sněmovně doporučil odložení EET do konce roku 2022 i její rozpočtový výbor.
