Pompeo je americkým ministrem zahraničí od dubna 2018, kdy ve funkci nahradil Rexe Tillersona. Senát jej potvrdil i přes výhrady demokratů k jeho dřívějším kontroverzním výrokům ohledně homosexuality a islámu. Je považován za dlouhodobého spojence prezidenta USA Donalda Trumpa a republikánského „jestřába“.
Šestapadesátiletý šéf diplomacie dlouhodobě řeší mimo jiné americké vztahy s Čínou, které jsou vyhrocené kvůli obchodním sporům, koronavirové krizi, v níž se Peking podle USA chová netransparentně, kvůli postupu ústřední čínské vlády vůči Hongkongu či ve věci utlačování Ujgurů a dalších menšin na severozápadě Číny.
Pompeo je znám i svou kritikou Ruska, několikrát varoval před jeho záměrem zvýšit svou dominanci ve světě. Dlouhodobě tvrdí, že Rusko se vměšovalo do amerických voleb, kritizoval okupaci Krymu, obsazení části Ukrajiny i ruskou dezinformační kampaň. Loni v květnu se v Soči setkal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, obě strany se dohodly, že podniknou kroky k normalizaci vztahů.
Během svého funkčního období Pompeo několikrát navštívil KLDR. Dojednával detaily summitů Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem o jaderném odzbrojení na Korejském poloostrově v červnu 2018 v Singapuru a loni v únoru v Hanoji. Po druhém nezdařeném summitu, který skončil bez podpisu dohody, obvinila KLDR Pompea a tehdejšího poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, že přišli ve vyjednávání s „gangsterskými požadavky“.
Poměrně výrazná je i jeho stopa v blízkovýchodní politice. Loni na podzim Pompeo oznámil, že židovské osady na okupovaném Západním břehu Jordánu už podle USA neporušují mezinárodní právo. Změnu postavení Západního břehu Jordánu musí podle něj společně vyjednat Izraelci a Palestinci. Agentura Reuters v této souvislosti poznamenala, že USA svým oznámením prakticky podpořily výstavbu dalších osad na okupovaném území.
Zároveň je ostrým kritikem jaderné dohody s Íránem. Tu uzavřela v roce 2015 ještě administrativa bývalého prezidenta Baracka Obamy. Pompeo dohodu tvrdě kritizoval, podle něj je Írán původcem většiny zla na Blízkém východě a největší hrozbou stability regionu. USA v květnu 2018 oznámily odstoupení od dohody s Íránem a zavedly nové sankce.
Rok v čele CIA
Michael Richard Pompeo se narodil 30. prosince 1963 v Orange v Kalifornii. Jeho předkové jsou italského původu. Navštěvoval prestižní Vojenskou akademii USA ve West Pointu (1986) a absolvoval práva na Harvardu (1994). V letech 1986 až 1991 sloužil v americké armádě. Poté pracoval jako právník, věnoval se i podnikání. Založil firmu Thayer Aerospace zabývající se informačními technologiemi.
V období od ledna 2011 do ledna 2017 zasedal ve Sněmovně reprezentantů USA za stát Kansas. Zvolen byl jako člen konzervativního hnutí Tea Party; křesla se vzdal kvůli nominaci do čela Ústřední zpravodajské agentury (CIA). Tu vedl rok. Během té doby agentura například vytvořila zvláštní jednotku, která se má zabývat hrozbou, jež plyne ze severokorejského programu vývoje balistických raket a jaderných zbraní.
Americké návštěvy v Česku
Z šéfů americké diplomacie tuzemsko naposledy navštívila Hillary Clintonová (ve funkci v letech 2009 až 2013), která se v prosinci 2011 zúčastnila pohřbu exprezidenta Václava Havla. Manželka bývalého prezidenta Billa Clintona byla ministryní ve vládě Baracka Obamy.
ČR navštívila Clintonová i v dubnu 2009, kdy se s Obamou zúčastnila pražského summitu EU-USA, a v dubnu 2010, kdy se v Praze, opět po boku Obamy, účastnila rusko-amerického summitu, na němž byla podepsána smlouva o omezení jaderných zbraní. Před Clintonovou v tuzemsku jednali i Condoleezza Riceová (2008), Colin Powell (2002), Madeleine Albrightová (1997 a 2000; soukromě se vracela i v následujících letech) a Warren Christopher (1994 a 1996).
Kromě Obamy navštívili Česko v době, kdy byli ve funkci, také jeho předchůdci George Bush (2002 a 2007) a Bill Clinton (1994). Historickou návštěvou se pak stal přílet George Bushe staršího do Československa v den oslav prvního výročí sametové revoluce 17. listopadu 1990.
Z významných amerických politiků do tuzemska naposledy zavítali v březnu 2018 tehdejší předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan a v říjnu téhož roku tehdejší ministr obrany James Mattis.
Výběr témat, která se v současnosti dotýkají vztahů ČR a USASpolupráce v NATO: Obranné výdaje byly před dvěma lety hlavním tématem vrcholné schůzky NATO v důsledku ostrých výroků prezidenta USA Donalda Trumpa. Ten opakovaně vyjadřoval nespokojenost nad skutečností, že většina zemí aliance na obranu dávala méně než dvě procenta HDP. Česká vláda tehdy avizovala, že se zvýšením výdajů na požadovaný podíl HDP do roku 2024 počítá. Rozpočet na obranu nicméně loni tvořil jen 1,2 procenta HDP a ministr vnitra Jan Hamáček letos uvedl, že nevidí politickou vůli k dosažení dvouprocentní hranice během dalších čtyř let. Digitální daň: Má se vztahovat na internetové firmy v ČR s globálním obratem nad 750 milionů eur (asi 19 miliard korun), které budou mít v ČR roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun (Google, Facebook, Amazon či Apple). Koaliční rada se v červnu shodla na pětiprocentní místo původně plánované sedmiprocentní sazby daně. USA již dříve označily daň za diskriminační a hrozí odvetnými cly. Mobilní sítě 5G: Letos v květnu podepsali premiér Andrej Babiš (ANO) a Pompeo deklaraci, jejímž cílem je vytvořit mechanismus hledání spolehlivých a důvěryhodných dodavatelů pro sítě 5G, ochránit sítě před narušením a zajistit v nich ochranu soukromí a práv občanů. Mezi firmami, které by pro sítě mohly dodat hardware i software, jsou i čínské firmy Huawei a ZTE. Jejich technologie v prosinci 2018 označil za bezpečnostní riziko Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. USA obviňují firmu Huawei, kterou zařadily na černou listinu, z krádeží technologií a špionáže pro Peking. Blízkovýchodní plán: Velvyslanec USA v ČR Stephen King v únoru poděkoval prezidentovi Miloši Zemanovi za podporu plánu prezidenta Trumpa. Mírový plán zveřejněný koncem ledna počítá s existencí Palestiny po boku Izraele. Jeruzalém by měl zůstat nedělitelným hlavním městem Izraele, což odporuje palestinským představám. Zeman už dříve řekl, že jde po dlouhé době o konkrétní plán, o kterém je možné jednat. Další čeští politici mají dokument za součást Trumpovy prezidentské kampaně, ale i za vážně míněnou iniciativu. Spolupráce v jaderné energetice: Český stát a společnost ČEZ uzavřely koncem července smlouvy k plánovanému novému bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Pořadí uchazečů o stavbu bloku by firma ráda měla na konci roku 2022, tendr pak chce vypsat letos v prosinci. Mezi firmami, které se podle dřívějších informací o stavbu zajímají, byla i americká společnost Westinghouse. Firma se přihlásila již v roce 2009 do tendru na rozšíření elektrárny Temelín. ČEZ však nezískal na projekt vládní záruky a v roce 2014 byla soutěž zrušena. Nákup vrtulníků: Loni v prosinci ministři obrany Lubomír Metnar (za ANO) a Mark Esper stvrdili podpisem nákup vojenských vrtulníků pro českou armádu. ČR formou mezivládní dohody pořídí v USA 12 vrtulníků firmy Bell za 14,6 miliardy korun. Letectvo získá osm víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři bojové vrtulníky AH-1Z Viper. Stroje by armáda měla dostat v roce 2023. Náčelník generálního štábu Aleš Opata považuje výměnu letounů za krok do 21. století. Podpisem dokumentu byl završen více než pětiletý akviziční proces. Obchodní vztahy: Spojené státy jsou pro ČR 11. největším exportním trhem. Loni český vývoz do USA činil více než 106 miliard korun. Na tamním trhu je poptávka především po českých motorech, čerpadlech a mikroskopech. Podle Hospodářské komory má největší exportní potenciál v USA český automobilový průmysl, s výstavbou nových domů a komerčních prostorů se zvyšuje zájem o české sklo. Velvyslanec King v březnu řekl, že posilování česko-amerického obchodu považuje za svou osobní prioritu. Spolupráce v Afghánistánu: USA se na základě únorové dohody s afghánským radikálním hnutím Taliban zavázaly, že do 14 měsíců ze země stáhnou všechny své vojáky a že odejdou i vojáci ostatních zemí Severoatlantické aliance (NATO). V koaličních silách v Afghánistánu působí i čeští vojáci. V dubnu česká armáda ukončila střežení základny Bagrám. V Afghánistánu zůstává polní chirurgický tým a také jednotky, které mají na starosti výcvik mimo jiné afghánských speciálních sil. |
