Jednalo se o první parlamentní volby v Evropě od propuknutí pandemie covidu-19 na starém kontinentu. Bojkot části opozičních stran se na volební účasti zásadně neprojevil.
Podle předběžných výsledků vytvořených po sečtení zhruba 93 procent hlasů vede Srbská pokroková strana se ziskem 62,6 procenta hlasů. V přepočtu na mandáty je její náskok před ostatními ještě výraznější – podle současných propočtů obdrží v 250členném zákonodárném sboru 189 mandátů, tedy přibližně 75 procent. Znamená to, že bude mít pohodlnou ústavní většinu.
„Dostali jsme od lidí obrovskou důvěru,“ řekl Vučić novinářům po vyhlášení prvních předběžných výsledků. „Srbové rozhodli, jakou budoucnost chtějí.“
Druhá je s necelými 11 procenty Socialistická strana Srbska (SPS), která ve vládě zaujímá roli dlouhodobého juniorního partnera Srbské pokrokové strany. Kromě toho tříprocentní práh pro vstup do zákonodárného sněmu překračuje z celkem 21 kandidujících stran už jen pravicově populistický Srbský vlastenecký svaz (SPAS) bývalého hráče vodního póla a starosty jedné z bělehradských městských částí Aleksandara Šapiče. Přízeň jeho uskupení vyjádřilo kolem čtyř procent voličů.
Své zákonodárce budou mít v 250členném jednokomorovém parlamentu také zástupci maďarské, albánské a bosňácké menšiny, pro které tříprocentní práh neplatí.
Voliči do značné míry nevyslyšeli výzvu části opozičních stran sdružených v koalici Svaz pro Srbsko (SzS), aby hlasování bojkotovali. Zatímco ve volbách z roku 2016 dosáhla účast 56,7 procenta, podle odhadů nevládní organizace CRTA se v neděli k urnám dostavilo mezi 48 a 49 procenty voličů.
SzS k bojkotu přistoupil s poukazem na autoritativní způsob vládnutí prezidenta Vučiče a jeho koalice, které zahrnuje omezování svobody médií či fyzické útoky na opoziční aktivisty. Vučičův režim viní také z korupce a vazeb na organizovaný zločin. Prezident a jeho spojenci všechna obvinění odmítají.
AFP a další komentátoři se shodují, že volby dále upevní ústřední pozici Vučiče na politické scéně. Prezident sice nekandidoval, v předvolební kampani byl ale všudypřítomný. Kandidátka SNS dokonce nenesla jméno strany, nýbrž jejího předsedy. Zněla: Aleksandar Vučić - pro naše děti. Podle serveru Balkan Insight je to známka, že se největší vládní strana stává čím dál méně relevantní a že se veškerá důležitá rozhodnutí v zemi odvíjejí od prezidenta, a to navzdory tomu, že mu podle ústavy přísluší spíše ceremoniální funkce.
Podle agentury Reuters voliči ocenili politiku Vučiče a vládnoucí koalice, která usiluje o členství v Evropské unii při současném zachování těsných vazeb s Ruskem a Čínou.
Odborník na Balkán z univerzity ve Štýrském Hradci Florian Bieber naopak výsledky voleb označil za „Pyrrhovo vítězství“ vlády, neboť bude bez účasti opozice postrádat legitimitu. Na twitteru ironicky poznamenal: „SNS překonala Jednotné Rusko jako vládní stranu s největší většinou v Evropě po Bělorusku.“
Volby se měly konat původně 26. dubna, kvůli koronavirové pandemii však musely být odloženy. Země se 7,2 milionu obyvatel dosud registrovala 12 616 nakažených a 258 pacientů s covidem-19 zemřelo. Hlasování provázela přísná hygienická opatření.
