Stát bude podnikatelům postiženým dopady koronaviru a nařízeními vlády hradit polovinu nájemného za dobu od 1. dubna do konce června. Dalších 30 procent by měl uhradit pronajímatel a 20 procent nájemce.
Podmínkou ale má být, že se pronajímatel a nájemce zároveň dohodnou na snížení nájmů. „Logika by měla být taková, že stát přispěje na nájemné, ale že se dohodne nájemce s pronajímatelem na slevě nájemného. Odstavili jsme část podnikatelů od provozu, protože nemohli prodávat, měli tím pádem zavřeno, na ty by se to vztahovalo,“ uvedl pro iDNES.cz Havlíček.
Stát to podle něj bude zhruba čtyři miliardy korun a pomoc by se podle vicepremiéra mohla týkat 150 tisíc až 200 tisíc podnikatelů.
Koronavirus v Česku   |
Odklad EET až na konec roku
Pokud jde o odklad EET, zatím Sněmovna schválila pozastavení celé elektronické evidence tržeb na dobu nouzového stavu a následující tři měsíce.
Vše o koronaviru
|
„Musíme pružně reagovat na závažnost krize a nechat ekonomiku pořádně nadechnout. V tuto chvíli je důležité, aby podniky vůbec fungovaly. Na priority řádného výběru daní a zajištění rovných podmínek pro byznys určitě nerezignujeme, ale s ohledem na vývoj situace považuji za rozumné s nimi několik měsíců počkat,“ uvedla v pondělí ministryně financí Alena Schillerová.
Odklad EET až do konce roku musí schválit parlament. Vláda s tím ale nebude mít žádný problém, protože opoziční strany proti elektronické evidenci tržeb, která je „vlajkovou lodí“ vládní koalice, bojují od samého začátku.
„Asi už i vládě konečně došlo, že to opravdu není to klíčové, co stát potřebuje. Možná by bylo lepší odložit celé EET do propadliště dějin,“ napsal na Twitteru předseda ODS Petr Fiala.
Vláda odložila do konce roku EET.
Po 1,5 měsíci, kdy to navrhovala opozice, ale vládní většina to odmítla.
Asi už i vládě konečně došlo, že to opravdu není to klíčové, co stát potřebuje.
Možná by bylo lepší odložit celé EET do propadliště dějin.
„Před časem jsem psal, že na čase krize je dobré, že vláda si osvojuje hodně našich návrhů. EET bude odložené až do konce roku, což jsme navrhli ve zrychleném procesu už na začátku krize. Hlasovalo se to i jako pozměňovací návrhy k odložení o 3 měsíce, vláda byla proti, teď to navrhuje,“ komentoval rozhodnutí vlády o odkladu EET Pirát Mikuláš Ferjenčík.
Žáci nebudou muset během výuky nosit roušku
Kabinet kývl také na další dvě výjimky v nošení roušek. Ochranu obličeje nebudou muset mít školáci během výuky ve třídě. V ostatních prostorech školy ano. Nově nebude rouška nutná ani během focení portrétů.
Vláda také prodloužila ochranu vnitřních hranic do 13. června. To znamená, že je bude možné překračovat jen na povolených přechodech. Od 11. května začnou pro všechny fungovat přechody, které zatím slouží pendlerům a kamionů.
Kabinet kývl i na to, že se od 11. května obnoví mezinárodní vlaková i autobusová doprava. Její zákaz platil od 14. března. Cestování ale budou nadále ovlivňovat opatření sousedních států proti koronaviru. Slovensko a Polsko nepouštějí cizince na své území.
Příspěvek pro malá eseróčka
Malé společnosti s ručením omezeným postižené šířením koronaviru budou mít nárok na jednorázový příspěvek 500 korun denně. Stejně jako osoby samostatně výdělečně činné, pro něž byl již dříve schválen kompenzační bonus do 8. června.
„Žádat budou moci společníci v jedno či dvoučlenných s.r.o., anebo vícečlenných, jde-li o rodinné firmy. Podpora bude ve výši 500 Kč denně od 12. března do 8. června, tedy maximálně 44 500 Kč,“ uvedla Schillerová.
Posílení pravomocí Vojtěcha odloženo
Ministři naopak odložili schválení návrhu, který by posílil pravomoci ministra zdravotnictví po skončení nouzového stavu 17. května. Změna zákona má umožnit, aby některá restriktivní opatření kvůli riziku šíření koronaviru mohla platit také po skončení nouzového stavu, který Sněmovna schválila jen do 17. května. Vláda si přitom uvolňování těchto opatření naplánovala do 25. května.
„Vnitro připraví do čtvrtka návrh dalšího postupu formou novely ústavního zákona o bezpečnosti ČR,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček.
Schillerová ale nevyloučila, že vláda ve čtvrtek návrh na posílení pravomocí ministra zdravotnictví ještě schválí. Premiér Andrej Babiš přitom věřil, že již v úterý půjde vláda do Sněmovny s tím, že bude chtít, aby ministerstvo zdravotnictví mělo větší kompetence, aby mohlo svými rozhodnutími prosadit zachování některých restrikcí do 25. května, tedy i několik dnů po skončení nouzového stavu.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvMinistr zdravotnictví měl podle zatím odloženého návrhu dostat možnost zakázat či omezit činnosti například v případě bazénů, wellness zařízení, veřejné dopravy všech druhů, zdravotnických zařízení, veřejných sociálních služeb a nařídit jim používání hygienických opatření. Měl dostat také možnost nařídit používat osobní ochranné prostředky a dezinfekční prostředky, regulovat hromadné akce a omezit jejich rozsah.
Úskalím návrhu ovšem je, že Městský soud v Praze zrušil vládní omezení jen opatřeními ministerstva zdravotnictví.
Vojtěch připustil, že kdyby se ministři neshodli na cestě k udržení opatření, která plánují do 25. května, mohla by skončit už o týden dříve, tedy 18. května, den po skončení nouzového stavu.
Vláda také podle Vojtěcha s účinností od 11. května zrušila pracovní povinnost, kterou měli uloženou studenti posledních ročníků zdravotnických oborů.
Ošetřovné pro OSVČ 500 korun na den
Ministři podpořili i na návrh, aby se ošetřovné pro osoby samostatně výdělečné činné s dětmi do třinácti let kvůli uzavřeným školám či zařízením sociálních služeb zvýšilo ze 424 na 500 korun na den. Vyšší částka by se vyplácela už za duben.
Minulý týden schválil Senát zvýšení ošetřovného pro zaměstnance, rodiče dětí do 13 let na 80 procent denního vyměřovacího základu místo dosavadních 60 procent, se zpětnou účinností od 1. dubna. Vyplácet ho stát má až do začátku prázdnin.
Na ošetřovné mají mít nárok i lidé pracující na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Na ošetřovné mají rodiče nárok po celou dobu, kdy budou uzavřeny školy.
