Když britský premiér Boris Johnson letos v červenci oznámil, že se jeho zvláštním poradcem stane Dominic Cummings, vyvolalo to v Londýně pořádné pozdvižení.
Pravou rukou premiéra se totiž stal muž s pověstí brilantního politického stratéga, ale také bezskrupulózního manipulátora, který se neštítí špinavých triků a svými oponenty okázale pohrdá.
List The New York Times ho popsal jako „Johnsonova Rasputina“. Někdejší premiér David Cameron ho označil za „kariérního psychopata“, další expremiér John Major zase za „politického anarchistu“, kterému vůbec nezáleží na budoucnosti Konzervativní strany.
„Chtěl bych dát ministerskému předsedovi jednu radu: zbavte se těchto poradců dřív, než nenávratně otráví politickou atmosféru. A udělejte to rychle,“ vzkázal Major počátkem letošního září Borisu Johnsonovi.
To Cummings už dva měsíce úřadoval v Downing Street. Mnozí soudí, že to byl právě on, kdo vytyčil premiérovu strategii ostré konfrontace s parlamentem a zosnoval čistku vzpurných konzervativních poslanců.
Byla to extrémně riskantní hra, ale vyplatila se. Chaotický britský podzim vyvrcholil předčasnými volbami, v nichž konzervativci zaznamenali největší vítězství od triumfu Margaret Thatcherové v roce 1987.
Samotář s láskou k deskovkám
Právě Železná lady byla podle agentury AP jeho politickým vzorem, když v 80. letech dospíval v severoanglickém Durhamu. Byl proto trochu za exota, protože Thatcherová byla na dělnickém severu Anglie kvůli svému nekompromisnímu postupu proti hornickým stávkám mimořádně nepopulární.
Dominic Cummings a Boris Johnson na karikatuře deníku The Times
Ani na Oxfordu, kde studoval historii, úplně nezapadl. Bývalí spolužáci na něj po letech vzpomínali jako na samotáře, který měl rád šachy, strategickou deskovku Risk a liboval si ve vyhrocených politických debatách. Po škole strávil tři roky v Rusku, kde se angažoval v neúspěšném pokusu o založení aerolinek (labouristé ho kvůli tomu dnes podezírají z napojení na Putinův režim).
Když se vrátil do vlasti, vrhl se do politiky. Pracoval pro organizaci Business for Sterling, která lobbovala proti přijetí eura v Británii, radil předsedovi konzervativců Iainu Duncanovi Smithovi a na ministerstvu školství se pokoušel prosadit radikální reformu školních osnov.
Take back control
Na konci roku 2015 se tento obdivovatel Bismarcka a čínského vojevůdce Sun-c’ stal šéfem kampaně Vote Leave za odchod Británie z Evropské unie. Právě jemu britská média připisují autorství mimořádně chytlavého sloganu Take back control (Převezměme opět kontrolu).
Byl to ale také Cummings, kdo v rámci kampaně šířil strach z přílivu Turků na ostrovy a vymyslel slavný doubledecker s manipulativním sloganem o 350 milionech liber, které Londýn každý týden posílá do EU místo toho, aby zafinancoval chřadnoucí zdravotnictví.
23. června 2016 |
Klíčovým rozhodnutím bylo využít údaje ze sociálních sítí. Cummings najal kanadskou datovou společnost AggregateIQ aby na internetu našel a oslovil ty voliče, které protistrana ignorovala. Dodnes se vedou debaty, nakolik mikrocílení politické reklamy na Facebooku a sběr osobních dat ovlivnilo výsledek referenda.
Kampaň Vote Leave kvůli porušení pravidel financování dostala pokutu a její šéf byl předvolán před parlamentní komisi vyšetřující „fake news“ v kampani. Cummings vypovídat odmítl, takže se v očích poslanců provinil pohrdáním parlamentem. Jeho roli v kampani zachytil televizní snímek „Brexit: The Uncivil War“, kde stratéga s řídnoucí kšticí ztvárnil Benedict Cumberbatch.
Procházka růžovým sadem
Na začátku letošního září se zdálo, že jako premiérův zvláštní poradce tváří tvář realitě brexitového chaosu tvrdě narazil. Žádný jiný ministerský předseda nezaznamenal tak katastrofální start jako Johnson. Během pouhých pěti dní ztratil většinu v Dolní sněmovně i šanci opustit Evropskou unii k 31. říjnu, jak přitom slovy „do or die“ sliboval.
Vzbouřilo se proti němu jednadvacet konzervativních poslanců, kteří se ve snaze zabránit tvrdému brexitu přidali k opozici. Johnson je nechal vyloučit ze strany, což britská média označila za „krveprolití v parlamentu“.
Britský premiér Boris Johnson a jeho poradce Dominic Cummings (28. října 2019)
Dominic Cummings na jednání Evropské rady v Bruselu
Pak se pokusil obejít parlament tak, že navrhl jeho dočasné rozpuštění – jenže Nejvyšší soud to označil za nezákonné. Johnson byl zdánlivě v koncích. V parlamentu nemohl prosadit žádný zákon a byl zcela odkázaný na milost opozičních stran.
Zdálo se, že premiérův vrchní stratég se ve své strategii ostré konfrontace s poslanci přepočítal. On sám však zůstával klidný. „Tohle je ve srovnání s referendem procházka růžovým sadem, užíváme si to, odejdeme z EU a zvítězíme,“ prohlásil v okamžiku největší krize. „Nejsme vůbec pod tlakem. Referendum, to byl tlak, referendum bylo těžké,“ dodal.
O tři týdny později se Johnson s EU dohodl na nové brexitové dohodě. Gordický uzel takzvané irské pojistky rozetla tak, že celní hranici de facto nakreslila mezi Severním Irskem a Velkou Británií. To je řešení, o kterém Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová prohlásila, že by s ním „nikdy žádný britský premiér nesouhlasil“.
O další týden později Johnson dosáhl svého: opoziční labouristé pod sílícím tlakem, že brzdí řešení brexitového patu, kývli na předčasné volby.
Jako NASA
Dominic Cummings sice tentokrát přenechal vedení kampaně australskému expertovi Isaacu Levidovi, přesto v ní lze vysledovat jeho rukopis.
Média se shodují, že volební slogan konzervativců „Get Brexit Done“ je jedním z nejúspěšnějších hesel v dějinách britské politiky. Přesně vystihl náladu voličů unavených více než tři roky trvající brexitovou agónií a přebarvil na toryovskou modrou i ty okrsky, kde tradičně vítězili labouristé.
12. prosince 2019 |
Johnson získal v parlamentu působivou převahu a Evropa jistotu, že Británie k poslednímu lednu příštího roku odejde z EU. Cummings zase volné ruce k zásadní proměně fungování státní správy, jejíž neefektivitu a byrokratickou přebujelost často tepal na svém blogu.
Už v době svého působení na ministerstvu školství zveřejnil svou vizi Británie jako „meritokratické technopole“. Podle webu Politico sní o tom, že vyhází přebytečné úředníky a do státního aparátu najme vědce, matematiky a kreativní mozky ze světa start-upů, kteří z Británie udělají premianta ve vzdělávání a vědě.
Řídící procesy ve státní správě by podle Cummingse měly být nastaveny jako v Silicon Valley nebo NASA. První na ráně zřejmě bude britská armáda, která často čelí obvinění z miliardového plýtvání na často zbytečné vojenské projekty.
Sedmačtyřicetiletý Cummings, kterému média občas přezdívají „Borisův mozek“, tak bude dál točit kormidlem Spojeného království. „Boris Johnson je možná tím, kdo řeční u pultíku před Downing Street. Ale dalších pět let britské vlády patří Cummingsovi,“ hodnotí jeho postavení web Politico.
