Odbory úterní demonstraci svolaly, aby dodaly nový impuls protestům a stávkám, které země zažívá už téměř dva týdny a které jsou největší za několik posledních desítek let, napsala agentura Reuters.
Šlo o třetí celostátní demonstraci, na tu první 5. prosince přišlo přes 800 tisíc lidí, na tu další se jich 10. prosince do ulic po celé zemi vydalo 339 tisíc a v úterý 615 tisíc, uvedla agentura Reuters s odvoláním na policejní prefekturu.
Střety s policií vypukly na náměstí Place de la Nation, kde radikální demonstranti v černém oblečení a někteří z nich se zamaskovanými obličeji převraceli odpadkové koše, snažili se ničit billboardy a házeli po strážcích pořádku různé předměty.
Podle policie šlo o malou menšinu mezi jinak poklidně protestujícími lidmi. Jeden policista utrpěl zranění. Sedmadvacet lidí bylo na pařížské demonstraci zadrženo.
Obchody podél trasy protestního obchodu měly zatlučené výlohy. Policie vybudovala barikády v okolí Elysejského paláce, který je sídlem prezidenta, aby se připravila na násilnosti ze strany stoupenců takzvaného hnutí žlutých vest nebo radikálů.
Kromě paralýzy veřejné dopravy, která trvá už od začátku současných protestů, se v úterý lidé nedostali ani na Eiffelovu věž, návštěvníci si nemohli zajít do zámku ve Versailles, otevřené naopak bylo muzeum Louvre. Mnoho státních škol zůstalo zavřených nebo omezilo vyučování.
Podle provozovatele přenosové soustavy RTE mohou stávkující odboráři i za výpadky dodávek elektřiny, které postihly 167.000 domácností v oblasti Lyonu, Nantes a Orléans a v departamentu Gironde na jihozápadě Francie. „Společnost tyto činy sabotáže jasně odsuzuje,“ uvedla firma RTE.
Macron i odbory doufají, že druhá strana před Vánocemi couvne
Proti lidem, kteří mají výpadky na svědomí, chystá disciplinární řízení. Šéf CGT Phillip Martinez podle agentury Reuters řekl, že členové této odborové organizace úmyslně od dodávek proudu neodstavují domácnosti, ale za cíl si někdy mohou vybírat veřejné budovy a velké firmy.
Ve Francii nejezdí vlaky, řidiči kamionů blokují silnice a zastavují Čechy |
Jak prezident Emmanuel Macron, tak odbory doufají, že druhá strana ještě před Vánocemi ze svých stanovisek couvne.
Francouzský premiér Édouard Phillipe minulý týden oznámil, že penzijní reforma vymaže nejrůznější výjimky, nová pravidla však podle něj budou spravedlivá. Současný systém obsahuje 42 různých důchodových plánů a podle vlády je nutné ho zjednodušit.
Zákonnou hranicí pro odchod do penze zůstane věk 62 let. Prostřednictvím bonusů a slev chce ale vláda motivovat lidi k odchodu na odpočinek až v 64 letech.
V úterý premiér Phillipe demonstrantům vzkázal, že vláda je pevně rozhodnutá penzijní reformu zavést. „Odpor odborářů vůči našemu projektu je zcela legitimní. Ale dali jsme jasně najevo, v čem náš projekt spočívá a moje vláda je pevně rozhodnutá důchodový systém reformovat a vyrovnat tak rozpočet penzijního systému,“ řekl premiér.
