Příměří dohodnuté prostřednictvím Ruska sice tureckou operaci Jaro míru oficiálně zastavilo, ve městech na turecko-syrské hranici však násilí řádí dál. Server Foreign Policy s odkazem na místní zdroje uvádí, že obyvatelé Tal Abjádu či Ras al-Ainu žijí v každodenním strachu ze syrských rebelů.
Členové Syrské národní armády (dříve pod názvem Svobodná syrská armáda a zkratkou FSA, pozn. red.) při říjnové invazi turecké armádě posloužili jako předvoj.
Už tehdy se do médií dostalo mnoho záznamů o jejich spektakulárním násilí páchaném především na kurdských civilistech.
Nejznámějším případem je brutální vražda kurdské političky Hevrín Chalafové z počátku invaze. A v násilí pokračují i nyní, což v druhé polovině listopadu podle CNN potvrdili i nejmenovaní američtí představitelé s tím, že příměří platí jen na papíře. Turecko se sice stáhlo, špinavou práci však za něj stále dělají rebelové.
Kromě útoků, poprav či drancování majetku místních údajně také brání Kurdům v návratu do jejich domovů. Tam se totiž v posledních dnech stěhují Arabové či Turkméni bez konkrétního vztahu k severovýchodu Sýrie. Z velké části má jít přitom o rodinné příslušníky džihádistů z FSA.
Foreign Policy s odkazem na výzkumníka Thomase McClurea popisuje, že v Jarábulusu funguje kancelář, kde se militanti mohou zaregistrovat a přihlásit se tak o nový dům v Tal Abjádu - zabavený Kurdům. Turecká státní agentura Anadolu uvedla, že se prvních sedmdesát Syřanů zabydlelo v Ras al-Ainu 22. listopadu.
„Po vyčištění země od teroristů se vracejí domů,“ píše agentura. O dva dny později se do Tal Abjádu nastěhovalo dalších šest set rodin. Turecko tvrdí, že šlo o lidi pocházející z tohoto regionu, podle místních to však jsou uprchlíci ze všech koutů Sýrie, ale také Iráku. Obavy z etnické čistky, kdy místní Kurdy postupně nahradí Arabové, se tak začínají naplňovat.
Kurdové v Iráku bojkotují turecké zboží. Bojují tak proti Erdoganově invazi |
Podle CNN se islamisté nezaměřují jen na Kurdy, ale i místní křesťany. Americký prezident Donald Trump ovšem při nedávné schůzce s tureckým prezidentem prohlásil, že příměří funguje, dodává televize.
„Popravování lidí, hromadění majetku a bránění vysídleným lidem v návratu do jejich domovů jsou průkazné důkazy, proč navrhovaná ‚bezpečná zóna‘ nebude bezpečná,“ uvedla ředitelka blízkovýchodní sekce organizace Human Rights Watch Sarah Leah Whitsonová.
Organizace na konci listopadu vydala zprávu o stavu na severovýchodě Sýrie, ve kterém vyzývá tureckou vládu, aby se k chování svých džihádistů na území, kterému de facto vládne, postavila čelem a jejich zločiny začala vyšetřovat.
„Turecko by mělo přimět jednotky Syrské národní armády, aby s těmito činy přestaly, a zajistit, aby se viníci zodpovídali,“ píše se v dokumentu, podle kterého také od začátku invaze zmizelo několik pracovníků humanitární organizace Červený půlměsíc.
KOMENTÁŘ: Erdogan dojí východní i západní kozu jednou rukou |
Přes hraniční přechod, který byl naposledy otevřený v době, kdy území ovládal Islámský stát, proudí nejen uprchlíci. Zatímco oni míří z Turecka do Sýrie, opačnou cestou se podle McClurea vydává zboží od obilí přes auta až po naftu či těžkou techniku.
Při obraně severovýchodu Sýrie zemřely stovky kurdských bojovníků a před tureckým terorem od října uprchlo na 200 tisíc lidí. Není však jasné, kolik se jich dosud vrátilo, čísla OSN a zdrojů z místa jsou totiž diametrálně odlišná.
19. října 2019 |
