Letos na jaře schválil Evropský parlament směrnici zakazující praktiku dvojí kvality potravin. Už v té době se ale z České republiky ozývaly kritické hlasy, že je směrnici příliš mírná.
K problému se česká vláda vrátila nyní (psali jsme zde), ministr zemědělství Miroslav Toman o ní mluvil v Rozstřelu. Podle něj jsou to právě obchodní řetězce, které určují, co se bude prodávat. „Ovládají dvě třetiny trhu, to oni dělají objednávku a určují konečnou cenu,“ vyjádřil se v Rozstřelu.
Obchodní řetězce v čele se Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR s ministrem ale nesouhlasí. „O složení potravin rozhodují výrobci, nikoli obchod. Pro mě je naprosto nepochopitelné, že pan ministr zemědělství chce trestat někoho, kdo za to nemůže,“ vyjádřil se prezident Svazu Tomáš Prouza.
Podle něj jsou možnosti obchodních řetězců v případě uzákonění novely omezené. Jednou z alternativ je přepracování smluv. Takový postup ale mohou odmítnout samotní výrobci.
„Někteří výrobci to nechtějí vůbec garantovat, jiní říkají, že za stejnou kvalitu mohou ručit dnes, ale tím, jak se potraviny průběžně mění, vyvíjejí a upravují, tak nejsou schopni to garantovat ani na půl roku dopředu,“ vysvětluje Prouza.
Předělání stovek smluv nebo vyřazení z prodeje
Obchodní řetězec Albert provedl nedávno kontrolu u svých privátních značek, jako je Albert Quality nebo Fresh Bistro, u kterých může ovlivnit složení. Se značkovými potravinami je to však horší.
„Pokud zákon do budoucna stanoví naši odpovědnost za dvojí kvalitu značkových potravin, při zjištění nesrovnalostí budeme nuceni přenést případné pokuty či jiné sankce na dodavatele či výrobce těchto produktů,“ říká tiskový mluvčí Albertu Jiří Mareček a dodává, že převedení sankcí nebude nic jednoduchého.
Je nemravné mít na jogurtu přirážku sto procent, řekl ministr Toman |
„Bude to vyžadovat změnu stovek smluv,“ konstatuje. V krajním případě by podle Marečka mohlo dojít k vyřazení značek, které nebudou ochotny garantovat stejnou kvalitu jako v ostatních zemích Unie.
Odpovědnost na dodavatele a výrobce chce přenést i internetový obchod Košík.cz. Podle jeho výkonného ředitele, Tomáše Jeřábka, bojuje proti dvojí kvalitě dlouhodobě. „Celou řadu produktů již dnes dovážíme ze zahraničních trhů, například samostatnou sekci potravin a dalších výrobků z Německa,“ uvádí Jeřábek. Ani internetovému obchodu se však odsouhlasení novely nelíbí.
„Není v silách obchodníka, zejména pokud je ryze lokální tak jako my, dohledávat všechny variantní provedení produktu pro jednotlivé trhy,“ uzavírá Jeřábek.
Vliv jen na vlastní značky
V řetězci Globus podle jeho tiskové mluvčí Rity Gabrielové dvojí kvalita potravin od roku 2018 není. Do budoucna má ale Globus vliv jen na vlastní značky. U dodavatelských sortimentů je situace nepřehledná.
„Snahu přenést odpovědnost z orgánů státního dozoru na jednotlivé řetězce považujeme za diskriminující,“ komentuje Gabrielová. „Z našeho pohledu je prevence dvojí kvality u dodavatelského sortimentu pro nás obchodníky nemožná a pokud jde o projednávanou novelu zákona o potravinách, není stále natolik transparentní, abychom podle ní mohli výrobky dvojí kvality prověřovat,“ dodává.
Pro obchodní řetězec Lidl by nová legislativa neměla být zas takovým problémem. Tisková mluvčí Lidlu Zuzana Holá totiž uvádí, že 80 procent sortimentu tvoří výrobky vlastních značek.
„Pro větší přehlednost ze strany zákazníků v současné době revidujeme obaly u výrobků, které vyrábíme v různých zemích v různých variantách, a upravíme je tak, aby byl rozdíl v označení výrobku naprosto zásadní,“ říká Holá. „U výrobků cizích značek stanovuje kvalitu výrobce. Zde složení výrobků nebo jejich označení nejsme jako obchodník schopni ovlivnit,“ přiznává však.
