(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Lékaři bojkotují e-neschopenky, systém je prý nefunkční politický handl

  • 51
E-neschopenky se potýkají s problémy. V ideálním případě má pacient přijít a dostat od doktora neschopenku. Tu by si pak mohla ověřit Česká správa sociálního zabezpečení i zaměstnavatel. Mělo ubýt papírování pro všechny strany. To se však nepovedlo.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh zákona, podle něhož budou elektronické neschopenky povinně vystavovat už od 1. července a zároveň až do ledna pořád vyplňovat papírové formuláře.

To doktoři považují za nesmyslné. Sdružení praktických lékařů, které má zhruba pět tisíc členů, se nyní dohodlo, že ji v takové „poloviční“ formě lékaři používat nebudou. 

„Navržená podoba e-neschopenek je naprosto nesmyslná. Místo usnadnění života se postará o pravý opak. Lékař má totiž České správě sociálního zabezpečení reportovat elektronicky a současně papírově. Na každou e-neschopenku padne pět papírů,“ kritizuje předseda sdružení Petr Šonka. „Proto jsme upozornili ministryni Janu Maláčovou, že pokud tento zmetek, který označuje za funkční e-neschopenku, opravdu povinně zavede, my jej používat nebudeme,“ dodává.

Pokud lékař e-neschopenku vydávat nebude, nic mu nehrozí. V zákoně totiž chybí sankce za jeho nedodržení. To podle lékařů jen dokazuje, že je zákon špatně napsaný.

E-neschopenku budou podle něj ochotní lékaři používat až od roku 2020, kdy bude systém plně elektronický.

Zavedení elektronické neschopenky od července bylo podmínkou vládního hnutí ANO. Jeho koaličním partnerům z ČSSD se totiž podařilo od této doby prosadit zrušení karenční doby – zaměstnavatel bude od července muset zaměstnanci proplácet nemocenskou už od prvního dne nemoci, a ne až od čtvrtého, jak je tomu dosud. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla e-neschopenka dokonce zrušení karenční doby předcházet, aby si zaměstnavatelé mohli lépe ověřit, jestli je jejich zaměstnanec skutečně nemocný.

Kritika zaměstnavatelů

Jenže návrh schytal kritiku i od zástupců zaměstnavatelů. Ani jim „dvojitá podoba“ neschopenek chystaná na dobu od července do prosince nedává smysl. Do databáze totiž zatím bude mít přístup jen ČSSZ. Pokud si zaměstnavatel bude chtít zjistit bližší informace o nemoci svého pracovníka, bude muset stejně zaslat dotaz správě sociálního zabezpečení. A ta má osm dnů na odpověď. „Než ji dostaneme, může být dotyčný zpět v práci,“ poukazuje na paradoxní situaci Ondřej Wachal, ředitel stavební firmy v Kroměříži.

„Je nehorázné, že po lékařích stát bude vyžadovat, aby odesílali formuláře do 24 hodin, zatímco správě sociálního zabezpečení na to dává osm dní,“ myslí si Ivo Hlaváč z Hospodářské komory ČR.

Novelu zákona ještě musí schválit poslanci. „Pokud vše půjde, jak má, zákon vstoupí v účinnost několik málo dní před 1. červencem, takže jsme ve velmi složité situaci. Je to teď věc zákonodárců,“ reagovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na kritiku lékařů a zaměstnavatelů.

„Odmítáme politický handl“

Elektronické neschopenky mohou lékaři využívat už osm let dobrovolně. Využívá ji okolo tisícovky lékařů, tedy asi tři procenta.

Mezi nimi Jiří Bartoš. Jako člen výboru Sdružení praktických lékařů chtěl vědět, jak funguje. Ve své ordinaci v Moravské Nové Vsi ji má čtyři roky.

Po letech zkušeností však říká, že tento model žádnou úsporu nepřináší. „Je prakticky stejná, jako když se tiskne na jehličkové tiskárně klasická neschopenka. Jediný rozdíl je vtom, že část pro Českou správu sociálního zabezpečení odchází online. Zbylé čtyři části musím vytisknout na počítači, a až si pacient přijde neschopenku ukončit, musím vytisknout ukončovací papír,“ popisuje současnou podobu Bartoš.

„Jsme pro elektronickou neschopenku, jak je naplánovaná od ledna příštího roku. Tohle ale nic nepřináší, udělal se politický handl, odmítáme být rukojmí,“ dodává lékař.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video