Jaké panují podmínky podmínky 800 metrů pod povrchem?
Prostředí 800 metrů v podzemí je samozřejmě specifické. Podmínky závisí
Při výbuchu metanu v uhelném dole v Karviné zahynulo třináct horníků |
hlavně na větrání. Jde tedy o to, jaké množství takzvaného důlního větru se dostává do dolu a jak je toto množství schopné prostředí ovlivnit. Ať už ve smyslu dýchatelného ovzduší nebo co se týče teploty. Je to uzavřený prostor, který je závislý na systému větrání a s tím také souvisí podmínky horníků.
Tragédii na dole ČSM zavinila metanová kapsa, jak se tyto kapsy odhalují?
Metan je plyn, který se v karbonském prostředí vyskytuje přirozeně. Už jsem naznačil, že se jedná o uzavřené prostředí v podzemí, které je závislé na větrání. Důlními větry je metan zředěn až na úroveň obvyklého pracovního ovzduší. Metanové vrstvy jsou nebezpečné stavy, které se vyskytnou v případě, že v dole není dostatečná účinnost větrání.
Metan představuje pro horníky největší riziko?
Je to jedno z největších nebezpečí, ano. Hrozí zahoření této směsi, což se pravděpodobně také stalo.(v případě tragédie v dole ČSM, pozn. red.) Metan sám o sobě není cítit, vytěsňuje pouze ostatní složky ovzduší.
Když už dojde v dole k výbuchu, jaké jsou šance horníků, že neštěstí přežijí?
To je velmi obecná otázka. Důl je složitý systém. Existují v něm různé části, které jsou vzájemně izolované. Záleží tedy na tom, kde ta událost nastala a do jaké míry je izolovaná od ostatních pracovišť. Je to složitý systém několika desítek, někdy i stovek kilometrů důlních chodeb, celý komplex bývá opravdu rozsáhlý.
Co jsou to sloje?
Sloj je vrstva uhlí, která se v horninovém masivu přirozeně nachází. Úkolem horníků je toto vyhrazené ložisko v rámci zákonných pravidel vydobýt.
Pokud dojde k závalu, jaké jsou možnosti komunikace s horníky?
Komunikace s horníky je zajištěná, na to existují přísné předpisy. Na každém pracovišti je připravené telefonní spojení. Samozřejmě navíc existuje havarijní plán, který přesně stanoví detaily, jakým způsobem mají zaměstnanci komunikovat a jak mají postupovat při řešení takových případů. Není to tedy pouze přímá komunikace, ale také pravidla, která je nutné dodržovat, když k něčemu takovému dojde.
K nejtragičtějšímu důlnímu neštěstí v novodobé historii u nás došlo v roce 1990. Změnily se nějak od té doby bezpečnostní systémy?
Bezpečnost práce, to je základní nástroj pro pracovníky v hornictví. Dá se říci, že se neustále zdokonaluje, protože se zlepšuje technická úroveň měřících míst, ať už co se týče vybavenosti, tak i četnosti. Jsem přesvědčen, že od té doby se hodně změnilo a vylepšilo.
Jaká jsou další nebezpečí, která horníkům pod zemí hrozí?
Hornická práce je těžká, má svá rizika. Probíhá v uzavřeném prostoru. Prostředí závisí na dýchatelnosti vzduchu pod povrchem, sem patří právě metan. Dalším nebezpečím může být uvolnění napětí v případě jeho kumulace. Vznikají tak další nežádoucí jevy jako například důlní otřesy, to je další typické riziko. Technické vedení dolů zná postupy, jak tyto nežádoucí jevy minimalizovat, případně úplně eliminovat. Těch rizik je ale samozřejmě více už proto, že práce je skutečně náročná. Svou roli hraje manipulace s těžkými břemeny, složitá doprava na pracoviště a tak dále. Každá organizace samozřejmě rizika dobře zná a horníkům je prezentuje.
