Německá kancléřka Angela Merkelová na tiskové konferenci po společném jednání s...

Německá kancléřka Angela Merkelová na tiskové konferenci po společném jednání s Andrejem Babišem. (5. 9. 2018) | foto: Reuters

Většina Němců chce Merkelovou dále za kancléřku. Jiný průzkum tvrdil opak

  • 53
Většina Němců je přesvědčena o tom, že by Angela Merkelová měla zůstat kancléřkou až do konce současného funkčního období, přestože se rozhodla skončit v čele křesťanských demokratů (CDU). Ukázal to čtvrteční průzkum veřejného mínění pro televizi ARD. Merkelová sama by ráda kancléřkou zůstala až do řádných voleb, vzhledem ke změnám v CDU se jí toto přání ale nemusí splnit.

V rozporu s tímto průzkumem ARD jsou data vyplývající z průzkumu společnosti Insa, který před týdnem zveřejnil deník Bild. Podle něj si naopak dvaašedesát procent Němců si přeje, aby kancléřka Angela Merkelová opustila funkci kancléřky ihned. Její setrvání ve funkci si dle tohoto průzkumu údajně nepřeje 38 procent respondentů.

Podle ARD, aby Merkelová, která je v čele německé vlády už od roku 2005, zemi vedla až do řádných voleb v roce 2021, přeje 56 procent dotázaných, opačného názoru je jich 41 procent. Z průzkumu vyplývá, že postoj Němců vůči Merkelové je vstřícnější než dříve. Začátkem letošního roku si její předčasný konec přálo 45 procent Němců, dokončení funkčního období z její strany jen 49 procent.

Jako předsedkyně křesťanských demokratů se Merkelová rozhodla skončit po 18 letech koncem října po několikátém volebním propadu CDU za poslední zhruba rok. 

Ani výhled, že Merkelovou začátkem prosince nahradí jiný politik, ale na podporu konzervativní unie CDU/CSU nemá pozitivní vliv. Unii by naopak volilo jen 26 procent lidí, což je historicky nízká hodnota.

Stranám vládní koalice škodí zřejmě především dojem, jakým kabinet působí. S prací vlády je spokojena jen čtvrtina Němců, celé tři čtvrtiny nikoliv. Nejlépe hodnocenou političkou je paradoxně odstupující Merkelová, s jejíž prací je spokojena polovina dotázaných.

Merkelová končí v čele CDU. Kancléřkou chce zůstat i nadále

Druhou nejsilnější stranou by se nyní s 23 procenty stali Zelení, jejichž popularita u voličů razantně roste. O třetí a čtvrté místo by se podělili protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) a sociální demokraté se 14 procenty. Pro SPD je to nejhorší výsledek v dějinách tohoto průzkumu. Do parlamentu by pronikli ještě svobodní demokraté (FDP) s osmi procenty a Levice s devíti.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video