„Vždycky je lepší smírná cesta než cesta nějakých sporů,“ uvedla předsedkyně výboru a hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Ředitel dotačního úřadu Kamil Munia upřesnil, že firma by měla peníze poslat do pěti pracovních dnů od podpisu dohody. Kdy bude takzvaná dohoda o uspořádání vzájemných vztahů podepsána, zatím není jasné.
Většina peněz od Imoby skončí ve státním rozpočtu a část získá i kraj, který projekt Čapího hnízda před lety spolufinancoval. „Jsme rádi za vstřícný přístup společnosti. V okamžiku vrácení peněz přijde do rozpočtu kraje něco přes tři miliony korun,“ vyčíslila hejtmanka. Schválení dohody přivítala i krajská opozice.“ Já to vítám, protože to je nejefektivnější a nejrychlejší způsob, jak podezřelou dotaci vrátit do veřejných rozpočtů,“ uvedl člen výboru regionální rady za STAN Věslav Michalik.
Pokud by Imoba peníze nevrátila, hrozilo by jí zahájení správního řízení, které by mělo formu daňové kontroly. Kdyby po něm bylo vrácení dotace nařízeno, musel by podle pravidel platných v době přidělení peněz příjemce zaplatit také penále ve výši sto procent částky. Podle nyní platných pravidel se ale penále nevyměřuje.
Jakmile Imoba dotaci vrátí, bude to znamenat, že se nedopustila porušení rozpočtové kázně. „Mohl bych spekulovat, že když dojde k vrácení dotace - a zákon říká, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně, tak se někdo bude případně v soudním řízení bránit a vyžadovat třeba nižší trestní sazbu, protože je vlastně škoda zahlazena. Ale to je pouze spekulace,“ uvedl Michalik.
Pokud by Imoba peníze nevrátila, hrozilo by jí zahájení správního řízení, které by mělo formu daňové kontroly. Kdyby po něm bylo vrácení dotace nařízeno, musel by podle pravidel platných v době přidělení peněz příjemce zaplatit také penále ve výši sto procent částky. Podle nyní platných pravidel se ale penále nevyměřuje.
Jakmile Imoba dotaci vrátí, bude to znamenat, že se nedopustila porušení rozpočtové kázně. „Mohl bych spekulovat, že když dojde k vrácení dotace - a zákon říká, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně, tak se někdo bude případně v soudním řízení bránit a vyžadovat třeba nižší trestní sazbu, protože je vlastně škoda zahlazena. Ale to je pouze spekulace,“ uvedl Michalik.
Na stíhání Babiše a dalších obviněných by vrácení dotace nemělo mít vliv. Z trestního zákoníku totiž podle advokáta Tomáše Sokola obecně vyplývá, že dotačního podvodu se dopustil ten, kdo v žádosti o poskytnutí dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, resp. podstatné údaje zamlčí. „Tedy striktně vzato je trestný čin dokonán ve chvíli, kdy dojde k popsané činnosti, tedy uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů. Trestní odpovědnost pak nastává, pokud takovéto jednání vedlo k omylu, na základě kterého by byl poskytnut zmíněný příspěvek, dotace,“ uvedl Sokol.
Není prý tak ani nutné, aby k vylákání peněz fakticky došlo. „Pokud výplata dotace byla poskytnuta, jde či může jít o naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu, ovšem s přísnější trestní sazbou,“ uvedl advokát.
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V létě 2008 získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert. Farmu Čapí hnízdo nyní vlastní Imoba.
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V létě 2008 získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert. Farmu Čapí hnízdo nyní vlastní Imoba.
