Někdejší bavorský premiér Seehofer, který je od března ministrem vnitra, patřil dlouho k nejostřejším kritikům migrační politiky kancléřky Merkelové.
Spory šéfů CDU a CSU o uprchlickou a azylovou politiku se nepodařilo zcela zklidnit ani před loňskými parlamentními volbami, což podle všeho přispělo k výrazně horšímu výsledku konzervativní unie. Ke kompromisu v otázce takzvané horní hranice pro přijímání uprchlíků nakonec obě strany došly až po volbách.
V posledních týdnech se však rozhořel další spor, který se týká především Seehoferových plánů vracet hned na německých hranicích zpět běžence, kteří do spolkové republiky přicházejí z jiného státu Evropské unie, Švýcarska nebo Norska.
Německé právo s takovým postupem obecně počítá, ve výjimečných humanitárních situacích se ale neuplatňuje. A výjimečná situace, kterou v září 2015 vyhlásil tehdejší ministr vnitra Thomas de Maizière, v tomto ohledu v Německu panuje dodnes.
Změna německého postoje by vedla k tomu, že by spolková republika vracela běžence například přímo na hranicích s Rakouskem nebo Českou republikou. Merkelová však zatím návrh Seehofera odmítá. „Chci, aby mělo unijní právo přednost před právem národním,“ řekla v neděli v televizní debatě. Konkrétní Seehoferovy návrhy kancléřka příliš komentovat nechtěla s tím, že o nich s ministrem stále ještě diskutuje.
Seehoferův plán má podle německých médií zhruba šest desítek bodů, jejich naplnění by podle něj mělo zrychlit azylové řízení. Počítá mimo jiné s tím, že na území spolkové republiky vyrostou takzvaná záchytná centra, v nichž budou běženci během celého azylového řízení.
